Význam umělých tvarů ovocných stromů

Žijeme stále v době kordonů a rozličných umělých tvarů ovocných stromů v rodinných zahrádkách. Kolik nadějí se zrodilo při zakládání zahrádky a jak velké zklamání často nastalo! Naprostí začátečníci, kteří nerozpoznali plodonosné větvičky od dřevěného výhonu, se pouštěli do tvarování Varriérových palmet, vodorovných kordonů, svislých kordonů jednoduchých i dvojitých (tvarů U). byli zlákáni krásným obrazem v knize, někdy i příkladem vyspělého ovocnáře. Jejich představy o kordonech byly neujasněné, domnívali se, že stačí nasadit stromek správného tvaru a pak že tento tvar poroste sám. Že postačí je správně zaštipovat – a to je vše, nanejvýš musí být správná podnož. Ještě častěji byli majitelé zahrádek svedeni k pěstování kordonů zahradními architekty i školkami, kteří při vysazování zahrádky vždy projektovali několik řad kordonů – ukázali majitelům obrázky, jak je krásná taková kordonová treláž, loubí, besídka, a majitelé k vysazení radostně svolili. Že při tom hlavní zřetel byl vysoký účet projektanta neb dodavatele, netřeba podotýkat. Vždyť tolik kordonů se může vysadit na malou plochu a přitom je zahrádkář ochoten zaplatit za ně značně vysokou cenu! Že majitelé zahrádek nemají potřebných znalostí nezbytných k pěstování kordonů, že v dohledné době nemohou ani tyto znalosti získat, že není možné pěstovat kordony s náhodnými „odborníky“, kteří „provedou řez“, to obyčejně projektanti neuvážili, snad proto, že málo jich si uvědomuje, co kordony ve skutečnosti jsou, a že jejich zájem se končívá zaplacením účtu. Ale i tu jsou výjimky.

Poznal jsem zahrádkáře a zahrady na svých studijních cestách téměř v každém našem městě a proto vím, jak je důležité, aby v otázce kordonů a umělých tvarů bylo právě zahrádkářům sjednáno jasno.

Ze zklamání u zahrádkářů rodí se odpor ke kordonům. Tak, jako dříve byli jimi nadšeni, tak nyní kordony naprosto odsuzují a dívají se na ně, mluví se o sekeře. U mnohých milovníků přírody, spíše však u lidí, u nichž příroda vyvolává rozcitlivělost, se opět setkáváme s názorem, že kordon je znásilněním přírody a proto prý v umělém tvaru není nic pěkného. Podívejme se blíže, co kordony a umělé tvary jsou, kdy mohou vzniknout a jaký je jejich význam.

Kordony svislé i vodorovné a ony umělé tvary , jak je ukatují obrázky tvarů Grassantových a Gaucherových, jsou výtvorem praktických znalců rostlinné filosofie, dokonalých mistrů ovocnářů. Byli to mistři naprosto ovládající život rostlin. Pod jejich mozkem a rukama měnil strom ochotně a poddajně svůj tvar. Ve výtvorech těchto zahradníků – umělců je ladnost tvaru, krása proporcí, ideální účelnost na každém místečku, neuvěřitelné vyvážení vnitřních sil v každé haluzce – zde je soustředěno optimum vzrůstové účelnosti a krásy. U nás vytvořil obdivuhodnou dokonalost tvarovaných ovocných stromků dr. Dohnálek.

Člověkův zásah při tvarování je vnějším vlivem. Kolik, vnějších vlivů působí na strom a mění jeho přirozený vzrůst! Vítr, nedostatek světla, hmyz i zvěř, sucho, krupobití – to vše jsou vnější činitelé a všichni přirození, a víme, že v souhře sil dokonce nutní. Velmi krásně to vystihuje povídka, kterou jsem měli v čítance: Jabloň prosila Boha, aby alespoň jednou v životě jí popřál štěstí, aby mohla donosit všechny své plody, aby byla ušetřena bolesti, že mráz ji mnohé květy zničí, mnohé plody zničí květopas již v poupěti, mnohé červ, mnohé srazí k zemi vítr, mnohé sucho, které zabránilo dodávce vláhy. Kolik to stálého hoře vidět zmenšovat se sladké štěstí – plody. Bůh jabloni vyhověl. Z jara nepřišel mráz, nepřišel květopas ani jiný škůdce, nepřišly housenky ani vítr, vláha i teplo byly ty nejlepší. Úroda byla překrásná. Jabloň se radovala ze svého štěstí. Avšak jaká hrůza! Se zvětšujícími se plody přibývalo jejich váhy, až nadešel den, kdy pod velkou tíží plodů se všechny větve zlámaly a s nedozrálými plody spadly k zemi. Jabloň stála zničená. Nyní se jí zeptal Bůh: „ dal jsem ti, cos chtěla, proč hořekuješ nyní nad svým velkým štěstím?“ Jabloň, zkrušena na pozdním poznáním, přiznala: „Mráz i květopas, červ i sucho byli mými přáteli, ale mé největší štěstí se stalo mým největším neštěstím.“

Vnější zásahy do života rostliny mohou přispívati k prospěchu rostliny; tak tomu je i při mistrném tvarování stromů. Mistr sochař přetváří kámen svým mozkem a dlátem, dává mu tvar, který cosi vyjadřuje. Pracuje s mrtvou hmotou a je to uznáno jako umění. Když člověk tvaruje rostlinu a využívá jako tvarovacího prostředku země, slunce, vzrůstových sil, koloběhu živin ve stromě, když tyto živé činitele tak zvládne, že oni vytvoří tvar – živý tvar ztělesňuje jeho představy, zda to též není umění a nikoli znásilňování přírody? Nůž je při tvarování nepatrnou pomůckou. V bezvadném tvaru Verriérovy palmety, kalichu, vázy, lyry, kordonu, je triumf lidského ducha, který ovládl nejen mrtvou hmotu, ale i živé rostlinné tělo.

Není krásnějšího vysvědčení pro pěstitele, není dokonalejšího důkazu odborné zdatnosti ovocnáře-fisiologa, nad rodící ovocný stromek, bezvadně tvarovaný jeho rukou a duchem. Bezvadný, rodící umělý ovocný tvar je vysvědčením nejvyšší pěstitelské zdatnosti.

Umělé tvary zůstanou vždy čímsi krásným. Žádná doba je nezastíní a také žádná práce  a žádná metoda je podstatně nezjednoduší. Tyto tvary je možno pěstovat jen pro vnitřní tvůrčí uspokojení, jejich poslání není tržba za ovoce, ale požitek z neužšího styku s rostlinami. Ti, kdož obviňují tato hotová díla rostlinného umění, ani netuší, kolik nádherných chvil prožíval jejich tvůrce, kolik radosti je v jejich udržování a jakého vnitřního vyrovnání jsou ony důkazem. U krásných a skutečně uměleckých rostlinných tvarů nemá smyslu hledat zjednodušení metody jejich ošetřování, poněvadž kterékoli zjednodušení je zpravidla na úkor jejich dokonalosti. Dlouhý vodorovný boční obrost může vyvolat plodnost i při pěstitelských chybách, ale kdo dělá chyby, kdo si není zásahy jist, nebo nemá na tvarovací práci dosti času (čas je to nejmenší, vědomosti jsou všechno), ten nechť se do umělých tvarů vůbec nepouští.