Rybíz, angrešt, maliník a jahodník

Vděčný způsob nepohlavního rozmnožování rostlin poskytují hříženci. Zvláště dobře se osvědčují u rybízů, angreštů, vinné révy, karafiátů a okrasných keřů. Větvička se obloukem pohrouží do země. Část větvičky, která bude v zemi, se buď nahoužví (s větvičkou se sem tam zakroutí, aby se lehce porušilo nebo uvolnilo její pletivo) neb se nožem na ní udělají podélné zářezy. Na poraněných místech větvička lépe zakořeňuje (je zde podráždění).

Angrešt a rybíz se vysazují na vzdálenosti asi 1,5 – 2 metry od sebe do půdy dobře připravené, často se okopávají a přihnojují. Z keřů rybízu vyrůstají od kořenů silné pruty. Ty zmlazují keř a rodí velké hrozny. Proto každý výhon necháváme rodit jen asi tři nebo čtyři roky, načež jej vyřezáváme, aby nezahušťoval keř a aby mohly rodit opět výhony mladší. Jak rybízu, tak i u angreštu se zahrádkáři dopouštějí té chyby, že je ponechávají příliš husté. Raději i na rybízu pět větví sluncem prozářených a s přístupem vzduchu, než deset přehoustlých. Těch pět větví dá více úrody a sladší plody. Rybíz může růsti a docela dobře rodí i v polostínu, kde však skýtá kyselejší plody; ale právě zde jeho keř musí být řídký, aby do něho mohlo světlo a vzduch.

Maliník tvoří podzemní oddenky, z nichž každým rokem vyrůstá vždy více a více výhonů, takže malinovna ponechaná sama sobě brzy zahoustne slabými výhonky a její plody jsou malé i v menším množství, než jakému odpovídá plocha, kterou malinovna zabírá. Zahradní malina je vysoce kulturní a výnosná rostlina a je jí nutno věnovat mimořádnou péči jak při vysázení, tak i později každého roku. Nejlepší půda patří malinám! Dobré hnojení a častí okopávání tvoří neuvěřitelně velké úrody malin! Další práce je zbavení malinovny uschlých loňských výhonů záhy (v zimě, na jaře) a přebytečných nebo slabých výhonů, a to již za zelena. Ponechají se jen pruty nejsilnější a jen tolik, aby každý výhon měl dostatek místa. Přes léto se často malinovna okopává. Nechť pruty maliníku zkracujete či nikoli, sklidíte dobrou úrodu. Přílišné zkracování malinových prutů častěji škodí než prospívá, poněvadž se připravujeme i nejranější plody; nelze upřít, že zkrácený i nezkrácený, přitom však dobře živený prut maliníku přinese plody od vrcholku až dolů. Tedy proč ořezávat vrch zbytečně hluboko?

Maliny se rozmnožují z oddělků. Sázejí se do řad asi 120 cm od sebe vzdálených, v řadě asi na 50 cm od sebe.

Jahodník dává příklad nepohlavního rozmnožování šlahouny. Jen z dvouletých a nejsilnějších, úrodných sazenic se berou první „uzlové“ sazenice ze šlahounů. To děláme asi koncem června, po hlavní sklizni ovoce. Dříve než vysázíme nové sazenice na trvalý záhon, je dobře si je předpěstovati. Vysazujeme je hustěji na nějaký uvolněný záhon a dobře ošetřujeme. Jakmile sazenice zakořenily, vyrýváme je pozorně, aby zůstal bal hlíny na kořenech, s nimiž je zasadíme na záhon, kde budou asi čtyři roky. Možno též uzlové sazeničky prvého stupně vsaditi do malých květináčů nebo i do papírových kornoutů s kompostovou půdou a ponechati je asi 3 neděle (v červenci) ve spojení s matečnou rostlinou; vnější zbytek šlahounu se odstřihne. Tak získáme k srpnovému sázení rostlinky zvlášť silné. Jahodník vyžaduje půdu bohatou humusem a co nejlépe zpracovanou. Vysazuje se do řad 40 cm od sebe vzdálených a sazenice v řadě také asi 40 cm. Na velké plochy se vysazují jahodníky do řad 1 m od sebe a 40 cm v řadě.

Ošetřování jahodníku je celkem jednoduché: Pletí plevele, odstraňování šlahounů – z každé sazenice však můžeme ponechati dvě sazenice vyrostlé ze šlahounů; časté okopávání a  zalévání, které jahodám neobyčejně prospívá. Na zimu se mezi sazenice rozloží vrstva uhnilého hnoje, který se na jaře zakope. Jakmile jahodníky kvetou, potřebují hojnost vody, musí se však v této době zalévati trubkou ke kořenům. Přihnojení zředěným tekutým hnojivem se rovněž osvědčuje. Pod uzrávající jahody se podkládá dlouhá sláma (zatíží se , aby ji vítr nečechral) neb dřevitá vlna, nebo se celý trs podchytí kruhem, udělaný třeba z prutu nebo lépe z pozinkovaného drátu. Po očesání záhon přihnojíme, okopeme a znovu v době trvalého sucha zaléváme, aby příštím rokem byla opět velká úroda. O úrodu se u každé rostliny musíme starat alespoň rok napřed, ne až rostlina kvete neb kdy již plody zrají. Jahody jsou pochoutkou i potravinou dětí a výtečné pro kuchyni na kompot, marmeládu a šťávy; mělo by jich býti v zahradě co nejvíce.

Při zakládání jahodových záhonů se doporučuje založit celý záhon z jedné odrůdy, jiný záhon z jiné odrůdy, ale vždy každou odrůdu pěstovat pohromadě, samostatně.

Komentáře: 2

  1. Pavel -  3.4.2017 - 15.12

    Prosime o radu,máme na zahradě maliny,narostly dost vysoké a suché,mužeme je ořezat te´d v dubnu? a jak vysoko od zemií?.Děkujeme.

    Odpovědět
  2. Prášil -  15.4.2017 - 14.10

    Dobrý den. Vloni na jaře jsem vysadil černý rybíz TITANIA a červený rybíz ROLAN. Vyrostly oba zhruba stejně (mají cca 5-6 pěkně vzrostlých a pevných výhonů), ale – černý má nasazeno hodně hroznů po celé délce výhonů, červený jen několik ve vrcholových částech výhonů a nějaké též na krátkých výhoncích u země. Jde o vlastnost těchto rybízů nebo je třeba nějak zasáhnout řezem? Děkuji.

    Odpovědět

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované políčka jsou označena štítkem (povinné):

Odpovídající příspěvky

Nahoru