Seřezávání koruny při sázení stromků

Proč se seřezává korunka při sázení? Aby se vytvořila „rovnováha“ mezi kořeny a korunou. Při vykopávání stromku se odstraní mnoho kořenů a po přesazení kořeny nemohou hned přijímati živiny, poněvadž si musí napřed vytvořit vlasové kořínky. Velká koruna by vytvořila na jaře mnoho listů, které by vypařily více vody než kořeny jsou schopny dodati, a tím by strom ztratil svou zásobní vláhu spolu se zásobními živinami, jeho kůra by se scvrkla a strom by jen živořil.

Mladý přesazovaný stromek nemá však jen kořeny a korunu, má také zásobní látky, které jsou uloženy ve kmenu, v kořenech i větvičkách. Čím více má těchto zásob, tím lehčeji se stromu ujímá, protože rychle vytvoří nové kořeny. Proto ztráta kořenů u zdravého stromku je méně nebezpečná, než u stromků podvyživených a také seřezání korunky může být mírnější. U ořešáků korunku zpravidla neřežeme vůbec. Sázíme-li na podzim, jsou stromky do jara zásobeny zimní vláhou, proto je můžeme řezati až v podjaří, tj. koncem zimy.

Řez po sázení: Dlouhé výhony slabých korun zkracujeme asi o polovinu, větévky silnějších korun a střední výhon asi o třetinu, vždy nad zdravým očkem u postranních větví ven z korunky. Druhým rokem má být korunka podobně hustá jak byla před řezem, jen její výhony mají být silnější. Všimněte si, že na velkém stromě roste jedna větev od druhé i na 80 až 150 cm od sebe a přece se nám koruna nezdá být řídká. Zkoušejme sami sebe, zda máme představu správného rozvětvení mladého stromu – ujasněme si tuto představu a dejme koruně stromu správný tvar.

Jak budete řezat korunku, má-li dvě boční větvičky slabé, jednu boční značně silnou a když její prostřední větev neroste zcela svisle? Jsou-li slabé větvičky zdravé, zkrátím je jen nepatrně, silnou větvičku zkrátíme silně – asi o dvě třetiny. Střední výhon vyrovnáme do svislé polohy, slabé větvičky lýkem podle potřeby přitáhneme do žádoucí polohy, silnou, zkrácenou oddálíme rozpěrku.

Tvoří-li vysazený stromek malé přírůstky, tu jej po 2 – 3 letech na podzim zmladíme silným řezem, abychom jej donutili k vytvoření silných a zdravých výhonů, avšak i po tomto zmlazení budujeme ihned účelnou kostru pro jeho rozvětvení.

Vysazujeme-li stromky na příkřejší svahy,je nejlépe přichytit hlínu mísy proutěným pletivem, neškodí připomenouti, že stromy na svazích mohou býti vysázeny o něco hustěji (místo 8 m stačí 6,50 m) než stromy na rovinách. Postačí též polokmeny (výška kmene 90 – 120 cm) místo vysokokmenů.

Růže se po vysázení téměř celé zahrabávají do země. Tak rychle zakoření a žádné očko v korunce nezaschne. Očka však v zemi brzy vytvoří bělavé pupeny (nemají světla!); tu korunku růže ze země uvolňujeme. Takovýmto způsobem růže na zimu zakopáváme. Je to nejlepší zimní přikrývka.