Boj proti škůdcům ovocných stromů

Čím blíže přírodu poznáváme, tím přesvědčivěji uznáváme, že všechna její zařízení mají určitý smysl. I nemoc má svůj účel. Je to odplatou za nesprávný život, je výstrahou před špatným životem. Nemoci a škůdci pomáhají ze světa odstraňovat ze světa bezcenné organismy, aby nezabíraly místo, které je vyhrazeno zdravým a schopným. Chceš-li udržet svůj rod, musíš zdravě žít, abys zůstal zdráv a silný. Zdravý organismus je obdařen úžasnou životní sílou, která hojí rány, odráží nemoci, bacily, škůdce, která z neznámých i známých pramenů vytváří protijedy proti nemocem. Zdravý organismus odpuzuje škůdce u člověka i u rostlin. Propad-li strom hnilobě, červivosti, krvavé mšici, housenkám, které po celý rok jej opřádají pavučinami, musíme se podívat na základy jeho života a hledat pro celý jeho život ozdravení. Potřebuje pravděpodobně lepší a výhodnější životní podmínky, jiné prostředí, možná, že má nadbytek nebo nedostatek tepla, buď mu škodí sucho neb nemá vlhký vzduch, bez něhož se mu těžko žije. Můžeme-li mu dáti, co mu chybí, zmizejí rychle jeho škůdcové. Pro nemocné a degenerované rostliny jsou jen dvě cesty: buď obroda k novému životu, nebo je nechat zemřít. Takto je to také spravedlivé. I ve smrti je spravedlnost a smysl.

Jen u stromů schopných plného života může býti boj proti škůdcům a nemocem rentabilní. U stromů degenerovaných, u nichž nemůžeme neb nezměníme jejich životní podmínky, je jakýkoli boj vyhazováním peněz. Proto jen slyšíme stesky, že se stříká a že to nic nepomáhá. Někteří majitelé stromů se na strom nepodívají celý rok, jen pro úrodu si přijdou a přitom si myslí, bůhvíjak stromu neprospějí, když jej z jara postříkají karbolinem; čekají ovšem hned, že zmizí červivost, skvrnitost i hniloba ovoce, že postřik zničí housenky a všechny jiné škůdce. Je spravedlivé, že tito lidé jsou zklamáni – jen zklamání je naučí svědomitější práci. Za tak nízkou cenu nevydá strom celé své bohatství úrod. Zde je třeba lidského postřiku, kterým je pot stékající z čela a rukou pracujícího člověka ke stromu. To je první a nejúčinnější postřik, bez něhož jsou jiné chemické postřiky zpravidla málo působivé.

Na stromě nežijí jen škůdcové, ale také hmyz, který tyto škůdce požírá a ničí. Když se nějaký škůdce objeví ve větším množství, objeví se často v množství ještě větším protiškůdce, který jej ničí. I zde je postaráno o rovnováhu; mnohdy však opožděně, proto na ni ovocnář nespoléhá. Zdravý strom vytvoří i bez postřiku ovoce, ale většinou ovšem poněkud skvrnité, zatím co chorý strom nevytvoří krásné ovoce ani s několika postřiky. Zde je zajisté otázka: máme stříkat nebo nemáme? Máme-li stříkat, tedy kdy a jak?

Máme-li správně porozumět významu postřiku, musíme vyjíti od jeho rentability. Budeme-li pětkrát do roka stříkat stromek, na kterém je pět kg ovoce, tu je možné, že toto ovoce bude krásnější, než kdybychom nestříkali, musíme však počítat, co tento postřik stál; zjistíme-li, že bychom si za tu částku koupili 10 kg ovoce bez práce, je toto stříkání neúčelné. Stříkat stromy degenerované, příliš choré a zbabčilé se nerentuje. Má-li však zdravý strom 100 kg ovoce, které by bez postřiku mělo přece jen skvrny strupovitosti, a jestliže postřik zabrání vzniku těchto skvrn, čímž se hodnota ovoce zvýší na dvojnásobnou cenu, pak ovšem budeme stříkat, poněvadž je to rentabilní. Totéž je u révy vinné, která by bez postřiku bordśkou jíchou bědně živořila.

Nejvíce se vyplácejí postřiky v sadech odborně založených a pečlivě udržovaných, kde by laik měl dojem, že postřiku není zapotřebí. Stříkat se tedy jistě bude, ale jen ten bude míti z postřiku prospěch, kdo nespoléhá jenom na něj. Postřik je tečkou za ovocnářskou větou. Bez této tečky by nebyla věta správná, ale tečka sama o sobě nic neznamená. Je třeba se postarati o vzdušné koruny, o pohyb vzduchu v zahrádce, nesázet jabloně tam, kam patří hrušně, snížit vysokou spodní vodu, obrati se stromů zárodky nemocí – nahnilé plody, obrati hnízda mladičkých housenek, sbírat spadlá červivá jablíčka a jiné plody, okopávat půdu pod stromy – mnohý hmyz žije neb se zakukluje blízko povrchu země a chce mít při tom klid – tedy jim ho okopávání a rytím nedáme, vápnit pod stromem, pustit k podzim do zahrady slepice, na jaře maličká kuřátka, která nenadělají škody, postarat se o ochranu ptactva před kočkami a vytvořením podmínek pro hnízdění ptáků, postarat se o rozšíření sluníčka sedmitečného, které požírá mšice, dát na chráněná místa kupky listí, v nichž slunéčka ráda přezimují, setřásat na jaře chrousty a pídit po hnízdech housenek, to jsou prostředky boje proti nepřátelům ovocného stromoví, které mohou být postřikem jen doplněny.

Nejdříve je třeba věděti, kde který škůdce škodí a jak žije, abychom jej mohli zničit. Na kořenech žije krvavá mšice, která se odtud stěhuje do koruny. Stromy odumírají po požercích ponrav a hrabošů. Na kmenech a větvích nebo v nich škodí krvavá mšice, květopas, lýkožrout, drvopleň, puklice a klejotok. Na poupatech a dřevních pupenech škodí mera jabloňová se špinavě žlutým tělem, přissává se k stopám květů, mladým pupenům, dále květopas jabloňový, rýhonosec šedý a mol dřeňový. Nevypučí-li poupata a očka, je třeba hledati některého z těchto škůdců. Mají-li listy díry, bývá zde mol listový neb mol jabloňový, slepují-li se listy, je zde mera jabloňová, zobonosec řapíkový aj.

Jsou-li plody poškozeny červivostí, je zde obyčejně obaleč, zavíječ nebo pilatka.. z hub je to skvrnitost, fusikladium a hnilobná monilie. Odumírají-li celé větvičky (např. u višní), bývá tu též monilie, nebo mera jabloňová, hynou-li zelené výhony.

Jakými prostředky bojujeme proti jednotlivým škůdcům: Ponravy – chytáním chroustů, lákáním ponravy do jam vyplněných hnojem a osázených salátem, které se občas vykopou, ponravy vyberou a zničí. Hraboši se tráví neb také střílí, bezpečně pomáhá stálé obdělávání půdy. Mery, lýkožrouty a puklice hubíme zimním postřikem karbolinem. Květopasy a jiné škůdce květů ničíme postřikem před samým květem a po odkvětu jedovatými postřiky. Proti strupovitosti ovoce se osvědčují postřiky bordóskou jíchou. Proti plísním a hnilobám se používá postřiků sírovápenných směsí. O rozšíření poučných prospektů se starají firmy, které vyrábějí postřiky. Vyskytne-li se některý škůdce vám neznámý nebo ve velkém množství, obraťte se o radu na výzkumné ústavy pro ochranu rostlin do Prahy-Dejvic neb do Brna (zemědělská 3).

Jak se připravuje bordóská jícha:

Ve velkém sudě v 90 litrech vody se rozpustí 2 kg čerstvě hašeného vápna. V druhé, menší nádobě v 10 litrech dešťové vody se rozpustí 1 kg modré skalice a pak skalice z menší nádoby se vlévá do vápenného mléka ve větší nádobě za stálého míchání. Bordóské jíchy děláme vždy jen taková množství, kolik ji denně stačíme vystříkat. Na vzduchu se totiž mění její chemické složení. – Proto se nyní s výhodou používá tzv. měďnatého vápna, přípravku, jejž stačí jen rozpustit ve vodě. Hotový roztok se nekazí a nemění.

Kdo dobře stromům rozumí a dá jim vše, co potřebují, ten bude mít z boje proti škůdcům vždy prospěch. V tomto boji se škůdci chceme mít celý užitek se stromů pro sebe, nechceme se o něj dělit s jinými živočichy. Proto v boji jdeme dále, než může jíti zdravý strom. Bojujeme však účelně, protože promyšleně.

Je dobře zodpověděti si důležitou otázku: Když se soused o stromy nestará a já se starám, zamořuje mi soused škůdci a nemocemi mé stromy? Není pochyby, že toto semeniště hmyzu obtěžuje mé stromy, ale stejně je jisté, že hmyz na dobře ošetřovaný strom jde jen ve velmi skrovném počtu. Dobré ošetření odpuzuje škůdce a umožňuje krásné sklizně i v sadech, v jejichž okolí jsou nedbalí ovocnáři. Právě proto musím tím více dbát o zdravé životní podmínky svých stromů a starat se všemi prostředky, aby tito sousedé se změnili a kraj nezamořovali škůdci a nemocemi.

Zahrádkář se nyní neobejde bez vlastní stříkačky, které může v zahrádce všestranně využíti. Nejvděčnější je stříkačka vysokotlaká, již kromě na ochranné postřiky můžeme použít k bílení stromů, k rozstřiku roztoků umělých hnojiv, k rosení rostlin v době sucha, o oplachování zaprášených listů a dokonce i k bílení stěn, kurníků a králikáren. Stříkačku je nutno chovat v čistotě a po každém použití ji důkladně vypláchnout.