Stromy u zdí domů a různých oplocení mohou poskytnout hojnost velmi jemného, chutného ovoce. Upevní-li se na zeď vhodná laťková kostra (treláž), mezi níž a zdí je nejméně 20 cm volného místa, ti strom u zdi je její ochranou a zároveň též ochranou domu před vlhkem, což je prokázáno přesnými pozorováními. Zeď je vyhřívána sluncem a proto lze u ní vypěstovat ovoce jemnějších odrůd a také docílit ranější sklizně. Se stromu rostoucího u zdí lze sklidit a 1 q ovoce. To stojí věru ta uvážení.

Nejvhodnějším stromem k domu je volný vějíř pravé višně, zv. Morela pozdní neboli stinná, která je krásná na slunci, ale může růst i na severní straně, jen když je tam světlo. Na slunnou jižní stranu se hodí jen broskvoň a vinná réva. Na východní a západní stranu dáváme z jádrového ovoce hrušeň a jen tam, kde není příliš velký úpal, můžeme dát jabloň.

Višeň a broskvoň vyžadují jen zcela nepatrné práce, dáme-li stromu tvar ploché vějířovité palmety. Hlavní výhon i některé boční větve se ohýbají do oblouků a přivazují se k laťce. Z oblouků vyrůstají výhony; vyberou se z nich jen některé, aby větví nebylo mnoho, a přebytečné se celé vyřezávají. Takto tvoříme kostru této vějířovité plamety. Na vějířovitě ohnutých větvích vyrůstá postranní obrost, který přináší úrody. Tento obrost vyžaduje ošetření. Příliš silné a svisle rostoucí větvičky se vyřezávají, boční větvičky se přiměřeně zkrátí. Na prostředně silných větvičkách jak u broskvoně, tak i u višně se z jara objevují květy, po nich plody. Když z větví broskví a višní přes léto vyrostou prostředně silné boční výhony, příštím  jarem vypučí na nich květy. Říkáme, že broskvoně a višně kvetou na jednoletém dřevě. Jakmile větvička jednou přinesla plody, může nové plody poskytovat na nové, na ní vyrostlé větvičce. Broskvoň ani višeň nerodí na starém dřevě. Proto je nutno udržovat stále mladý obrost kolem hlavních větví. Jakmile větvička přinese plody, vyrůstají z ní boční větvičky. Z nich si vždy vypěstujeme jen jednu náhradní větvičku, na které budou plody příštím rokem, kdežto tu, která měla plody letos, vyřezáváme. Višně tvoří dosti mladých výhonů a proto starý odplozený výhon vyřezáváme, poněvadž obyčejně nedaleko něho je výhon mladý. Jen takto ošetřovaná Morela stinná dává skutečně velké úrody.

Jedině vhodným tvarem hrušně i jabloně ke zdím je palmeta s vodorovnými rameny. Zde je největším pěstitelovým úkolem starati se, aby mu stromek „neutekl“ nahoru. Stromeček i u zdi má totiž vždy snahu vytvořit korunu. Víme přece, jaké síly v něm vládnou. Uvědomili jsme si však také, že řezem můžeme životní sílu stromku z jeho vrcholků „ stlačit“ do jeho spodních částí. Proto na vrchních výhonech boční obrost zkracujeme co nejvíce, ponechávajíce zde (nahoře) co nejméně bočního porostu, všechny svislé výhony hned, jakmile z větve pučí, vyřezáváme. Na spodních větvích ponecháváme více obrostu, boční obrost ohýbáme zde jen mírně a tak podporujeme vzrůst spodních větví. Když prostudujete předcházející kapitoly, bude vám práce na podobné palmetě radostnou zábavou, poněvadž ji budete provádět s pocitem jistoty. Jinak ošetření bočního obrostu hlavních větví je obdobné jako u nálevkovitého zákrsku.

Vinná réva vyžaduje přesného řezu. Kdo ji neřeže, tomu vytvoří neobyčejně dlouhé větve, na nichž nejsou očka dosti silná; příštím rokem tvoří opět dlouhé výhony, ale žádné hrozny a když, tedy jen tak sem tam několik zrnek. Jsou i odrůdy, které rodí dosti i bez řezu, skýtají však zpravidla hrozny jakosti podřadné.

Řezem u vinné révy působíme k vyzrání oněch oček, z nichž chceme docílit úrodu hroznů. Snažíme se, aby celá zeď, od vrchu až dolů, byla pokryta velkými hrozny. Proto začínáme řezat záhy po vysazení. Napřed musíme docílit důkladného zakořenění. Proto ponecháme čerstvě vysázené sazenici révové i tři zelené výhony, které vyvazujeme k tyčce. Silnější vyvážeme svisle, slabší trochu šikmo. Jakmile výhony dorostou asi dvou metrů, zkrátíme je na 1,20 m. A již v tomto roce listy několikrát stříkáme bordóskou jíchou, abychom si je uchovali zdravé. Bez zdravých listů zakrní nejlepší révová sazenice. Nyní na podzim neb lépe záhy na jaře oba boční slabší výhony vyřízneme a hlavní silný výhon zkrátíme tak, aby měl asi 40 cm vysoký kmínek a na něm nahoře tři očka. Výhonky z ostatních oček na kmínku vyloupneme, dokud jsou ještě maličké. Ze tří oček vyrostou tři statné výhony, které někdy již mají násadu květů. Boční výhony vyvazujeme do oblouku, a když jsou asi 1,50 m dlouhé, zkrátíme je na 1 m, aby očka na celé zbylé části zesílila. Všechny přebytečné výhony vštipujeme nebo vylamujeme, takže jsou zde jen ony tři původní. Svislý výhon ošetříme jako vloni. Na podzim neb lépe na jaře /v únoru, březnu) zkrátíme boční výhony na tři dobře vyvinutá očka, svislý výhon asi na pět oček. Výhony z nich vyrostlé ošetříme jako v předchozím roce. V příštím roce můžeme ze zkrácených výhonů na pět až šest oček dělat oblouky, na nichž vyrůstá až pět i šest vělkých hroznů.

Při vinné révě je řez velmi jednoduchý; je třeba jen trochu pozorování a přemýšlení. Především si musíme uvědomit, že jen výhon z dobře vyzrálého očka může přinést hrozen. Zpravidla rodí letošní výhon z jednoletého dřeva, vyrostlého na dřevě dvouletém. Aby očka vyzrála, musíme k nim řezem přivést životní sílu. Zbylé listy na seřezaném prutu mají být co nejzdravější, poněvadž jen tak mohou očka vyzrát. Očka nejlépe vyzrají, jsou-li v paždí listu krásně vyvinutého, až do pozdního podzimu zdravého. Proto na zdi nesmí být houština výhonů. Vinná réva má míti také kostru svého rozvětvení, proto přebytečné výhony se mají hned, jakmile pučí, vylamovati. Několik vybraných a dobře umístěných výhonů je schopno pokrýti celou zeď velkými listy i množstvím hroznů. Aby listy byly stále zdravé, je nutno každých čtrnáct dní je postříkat bordóskou jíchou. Promyslete si tyto potřeby vinné révy a poznáte, že vám její vzrůst sám napoví, co máte dělat.

Nejsnazší ošetření je u višní a u broskvoní, po nich se řadí vinná réva, po ní hrušeň a nakonec jabloň.

Chceme-li ze stromu u zdi velkou úrodu – a on je schopen dáti úrodu až mimořádně velkou – nesmíme strom nasadit do mrtviny, jak se to přečasto děje. Všechna hlína do zdi do metru hloubky a 1,50 m šíře se musí vykopat a zaměnit panenskou dobrou zemí, promíchanou kompostem. Bude třeba přivézt několik fůr hlíny, ale vždy se to vyplatí. Stromky sázíme, až se navezená hlína slehne, a to vždy mírně šikmo ke zdi, aby kořeny byly blíž vzduchu a vláze. Záhon podél zdi se má každých čtrnáct dní okopávat a zásadně udržovat bez dalšího osázení. Strom je rostlina natolik cenná, abychom ji mohli dopřáti celý záhon. V době velkého sucha je nutno stromy u zdi včas a důkladně zalévat, aby neshodily plody. Přejte stromům u svých zdí a ony budou štědré k vám!

Na jižní straně zdí osvědčují se tyto odrůdy hrušní: Hardyho máslovka, Madame Verté a Drouardova máslovka. Z jabloní zejména tyto dvě odrůdy: Kalil bílý zimní a Ministr Hemmerstein. Odrůdy vinné révy: Bílá a červená chrupka, Malingr zahrad a Alexandrova raná. Na západní stranu hrušně: Trévouská, Williamsova, Clappova, z jabloní (západní strana): Coxova reneta a Zuccalmagliova reneta.