4

Správně sklidit je tak důležité jako vypěstovat

Jakmile rostlina je „hotova“, má se sklidit, aby se pozdní sklizní neznehodnotila. Pěstuje.li fazolky „na lusky“, nesmíme je nechat zestárnout. Když salát vytvořil hlávky, hrozí velká tepla a nastávají dlouhé dny, musí se držet ve vlhku a je nutné hlávky co nejdříve vyřezat. Nestačíte-li celou úrodu sami spotřebovat, prodejte ji, jinak vám salát vyroste a to je přece škoda. Rané kedlubny se mohou vždy všechny zužitkovat, nesmíme je však v suchu nechat zdřevnatět a zestárnout. Děti snědí mlaďoučké kedlubny vždycky s chutí. Ředkvička se musí vytrhat mladá, pokud je bulva tuhá. Necháme-li ji zestárnout, zduří a ztratí chuť. Špenát v teple a za dlouhých dnů vyrůstá a jeho spodní listy ztrácejí chuť. Jakmile květák začne zakládat svou růži, přelomí se přes ni listy. Jinak na světle zežloutne neb zezelená. Máte-li dorostlou růžici květáku a nesklidíte-li ji včas, vzroste vám a je bezcenná. I zde platí: – hotový květák vyřezat, zavařit nebo prodat, ale nenechat zničit. Rané zelí i kapusta tvoří své hlávky v největším horku. Když jsou hlávky tvrdé a dorostlé (mají světlou barvu), tu je nutno včas je vyřezat a zužitkovat. Rané zelí můžeme nastrouhat a naložit na kyselo. Necháte-li hotové hlávky na záhonech, nic se jim nestane, ale pouze pokud je suché počasí; po větším dešti popraskají. Vysejete-li některé odrůdy karotky, jako Pařížskou, brzy na jaře, pak v červenci je již hotová a za deštivého počasí praská. Tyto druhy karotky sejeme jen pro ranou sklizeň mrkvičky pro kuchyni a na jídlo za syrova  a po sklizni záhon ještě jednou osázíme. Nejsou-li okurky dobře zalévány a včas otrhány, zhořknou. Okurky se otrhávají, když se na špici objeví bělavé pásky. Rajská jablíčka se nechávají zčervenat, jak jsme o tom pojednali již dříve.

Cibule ze sazečky je dříve zralá než cibule ze sadby. Jakmile začne žloutnout nať, cibule se vybere, nechá se v suché místnosti uschnout („zatáhnout“), očistí se a ukládá na bezmrazé, suché místo. Též česnek se vyrývá, jakmile jeho nať začíná žloutnout, váže se do pletenců a zavěsí se k vyschnutí. Na jeden kilogram česneku je třeba asi 19 velkých jeho „paliček“.

Kořenová zelenina se vyrývá v říjnu a listopadu, pastinák, červená řepa, mrkev, celer a petržel kořenová se zbaví listů a pak se zakládá ve sklepě do písku. Máme-li ve sklepě málo místa, poněvadž zde máme uhlí a dřevo, zakládáme zeleninu do beden od cukru apod. mrkev ukládáme tak, že na podsypanou vrstvu písku dáme vždy vrstvu mrkve srdíčky dovnitř bedny a prosypeme ji pískem, pak zase vrstvu mrkve, a tak pokračujeme až nahoru. Do beden můžeme založit i kedlubny, ponecháme-li jim kořeny, ale zbavíme-li je listů až na srdíčko; celé bulvy zasypeme pískem )pak nedřevnatí). I kapusta, zelí a květák se mohou takto založit. Výhoda tohoto založení v malém sklepě je ta, že bednu lze postavit i přenášeti kamkoli. Založená zelenina se však musí stále větrat, aby nehnila; hnijící listy se odstraňují.

U pozdního zelí )při podzimní sklizni) odřežeme hlávky a dáváme je ne půdu do sena. Jejich vrchní listy zaschnou a takto vydrží zelí až do února. Před upotřebením se vrchní listy očistí a zelí je bílé jako sníh. Kapusta zimní může býti venku až do prvního mrazu, rovněž tak i kapusta růžičková. Jinak se zakládá ke zdi na záhon. Přikryjeme ji prkny, na něž naházíme listí. Nesmíme zapomínat na větrání. Pozdní kedlubny mohou zůstat i přes zimu na záhoně. Bulvy podzimních kedlubnů, které jsou někdy velmi veliké, se zbaví listů, ponechá se jen listové srdíčko, a zaházejí se celé zemí. Srdíčko však musí zůstat na vzduchu, nezaházeno. Celý zazimovaný záhon kedlubnů pokryjeme slabou vrstvou chvojí. Pak podle potřeby kedlubny vyřezáváme.

Petržel, černý kořen i pastinák mohou zůstat na záhonech přes celou zimu. Na podzim z nich vybereme jen tolik kořenů, kolik jich v kuchyni v prvých zimních měsících budeme potřebovat; u venku ponechaných kořenů otrháme všechnu nať až k srdíčku a záhon přikryjeme slabou vrstvou chvojí. Když půda rozmrzne, vybereme si vždy potřebné množství kořenů. Na jaře se však všechny kořeny ze země vybírají a zakládají do chladného sklepa, neboť druhým rokem na záhoně jdou do květu

Zde jsem opět u zajímavého zjevu: s kořenové petržele i s kedlubnů ponechaných venku otrháváme na podzim nať až na listové srdíčko. Má to smysl nebo to děláme jen z libovůle či ze zvyku? Jistěže to má smysl. Vzpomeňte si, že neopadavé dřeviny, jako smrky, bory, aukuby, mahonie, Chamaecyparus, jalovce apod., na zimu zavodňujeme. Kdo se dívá na život rostlin povrchově, tomu se to zdá nesmyslem – na zimu a zavodňovat!a přece stačí znalost práce listů, abychom poznali, jak nutné je toto opatření, zvláště po suchém podzimu.listy vypařují svými průduchy vodu. – když fouká vítr, vypaří více vody, než za tichého počasí. Zelený list vypařuje vodu i v zimě. Když půda zamrzne a její teplota klesne pod určitý stupeň, přestanou kořeny přijímat vodu, listy ji však odpařují. Tak se vypaří z rostliny i zásobní voda a pak vrch neopadané rostliny umírá. Když u některých rostlin – např. u aucub – byly na podzim odřezány zelené listy, vypučely z větviček na jaře nové výhony. Sazenice neořezané, s ponechanými listy však zmrzly. Proto je jasné, že listy petržele přes zimu mohou kořenům jen škodit. Chvojím přikrýváme rostliny proto, abychom je chránili před slunečním teplem a zimními větry, které vyvolávají silné a škodlivé zimní vypařování listů i dřeva. Lesníci na zimu zakládají sazeničky smrčků, jež nestačili vysázet, na bažinatá místa, kde dobře přezimují.

Všechna zelenina se má sklízet vždy za suchého počasí. Špatnou sklizní se v zahrádkách promarní mnoho zeleniny.

 

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované políčka jsou označena štítkem (povinné):

Odpovídající příspěvky

O webu

Na webu naleznete veškeré informace, tipy a triky pro zahrádkáře. Poradíme Vám například s přípravou stromků na zimu, s péčí o záhony, s kypřením a hnojením půdy a spoustou dalšího. Začněte třeba s přečtením Zásad vytvoření zahrádky.

Nahoru