Košťálové zeleniny, jakmile jen trochu zesílily, se přihrnují podobně jako brambory. Koš´tál zapouští kořeny do nahrnuté hlíny, u kořenů se lépe udržuje vlhkost a hlávka je pak větší a těžší. Rajská jablíčka také přihrnujeme. Je samozřejmé, že přihrnujeme jen tu zeleninu, která má vyšší stonek. Nízko se rozkládající zeleniny nepřihrnujeme.

Rajská jablíčka svými chutnými plody jsou přechodem mezi ovocem a zeleninou. Čím více jich bude, tím více bude také zdraví. Velikost a ranost úrody u rajských jablíček je závislá na jich správném ošetření. Především důkladně vyhnojená půda je u rajčat první podmínkou zdaru, sázíme již silné, ale nevytáhlé sazenice z truhlíčků. Nejlépe je koupit si je od zahradníka. Po nasázení máme je často okopávat a zalévat, pak přihnojovat tekutými hnojivy! K rajským jablíčkům je dobře zatlouci ihned po zasazení, nebo ještě před ním, koly (pěkně do řádky). Kůl má být asi 120 cm nad zemí. Jakmile sazenice trochu povyroste, přivazujeme ji volně ke kůlu. K tomu je nejlepší lýko. Sazenice rajského jablíčka počne vyhánět boční výhony zespodu i svrchu. Ponecháváme nejvýše tři silné nízko u země vyrůstající výhony, ty vyvazujeme volně ke kolíku. Nyní na hlavním stonku vyrůstají samostatně dobře vyvinuté květné větévky a na nich se vyvíjejí plody. Všechny ostatní výhony (pazochy), vyrážející z paždí listů nebo kořenů, vyřezáváme. Tři ponechané výhony jsou brzy obaleny rajskými jablíčky, která rychle rostou, jsou-li ovšem na slunném místě a je-li teplé léto. Jakmile výhony náležitě vyrostly (asi 1 m délky), zkrátíme je, aby všechny látky z listů spolu se zásobními látkami šly do plodů. Když plody jsou dostatečně vyspělé a blednou nebo červenají, odřezáváme okolo nich listy a ponecháváme  něco listů jen nahoře. Plody tak rychleji dozrávají. Vtahují do sebe nejen asimiláty z ponechaných listů, ale i bohaté zásobní látky z lodyh a kořenů. Když se blíží podzim s prvními silnými nočními chlady, tu se sazenicím povytáhnutím pomocí rýče natrhnou kořeny, což urychlí zrání plodů, nebo se celé sazenice i s plody vytrhnou a pověsí na teplou stěnu, kde jablíčka dosud nedozrálá zčervenají.

Červenání rajských jablíček, počínající od spodní, nejstarší větévky, se urychluje teplem. Je zajímavé , že rajčata zčervenají i ve těm, jen když mají dostatek vlhkého tepla. Hospodyňky trhají slabě se zapalující, naprosto zdravá jablíčka a dávají je pod pytel nebo do prádla. Zde brzy zčervenají. Proč? Jablíčko dýchá, tím vyvíjí teplo, prádlo je špatným vodičem tepla a proto teplo u jablíčka podrží a toto zčervená. Pražští zelináři urychlují červenání rajských jablíček po metrácích. Oberou všechna dobře vyvinutí jablíčka světlejší barvy (ta se již lehce odtrhnou) a nasypou do pařeniště, kde jsou vespod prkna, 80 cm vysokou vrstvu těchto rajčat. Pak vrch zakryjí rohoží, kterou ještě denně trochu pokropí a na pařeniště dají okna a nevzduchují je. Jablíčka se velkým teplem zapaří a zapotí a v krátké době jich zčervená překvapující množství. Pak se hromada denně překládá, nahnívající jablíčka se vyhodí na kompost, červená jdou do trhu, načervenalá na zvláštní hromadu, poněvadž ta již půjdou na trh druhého dne.

Nechutnější rajská jablíčka na jídlo za syrova jsou však ta, která zčervenala na keři, zvláště když je utrhneme za rosy, jsou-li ještě chladná.