10

Umělá hnojiva v zahrádce

Umělá hnojiva jsou doplňkem hnojiv přirozených. Kdo nikdy nedá své zahrádce chlévský hnůj, kompost nebo rašelinu, tomu ani umělá hnojiva nepomohou. Máme čtyři hlavní druhy umělých hnojiv: 1. umělá hnojiva dusíkatá: ledek vápenatý, síran amonný a dusíkaté vápno. Působí na povzbuzení vzrůstu do listu a používá se jich u listové zeleniny, bramborů a trávníků, u špatně rostoucích a bohatě rodících ovocných stromů. 2. umělá hnojiva fosforečná: superfosfát a Thomasova moučka. Působí na lepší vytváření květů, semen a plodů, urychluje zralost. 3. hnojiva draselná: 40% draselná sůl, kainit, chlorid draselnatý, síran hořečnato-draselný a síran draselný. Zahrádkářům stačí 40% draselná sůl. Draslo je nezbytné při tvorbě škrobu a cukru v rostlině, zvyšuje chuť a vůni plodů, působí na vyzrávání dřeva a lodyh. Hojnost drasla potřebují kořenové zeleniny, brambory a košťáloviny. 4. hnojiva vápenná: nejlepší jeho formou je vápno pálené, obsahuje až 95% čistého vápna. Buď se kupuje nehašený vápenný prach a když není, koupí se kusové vápno, dá se na hromádku do zahrady a zahází vazkou hlínou; zakrátko se rozpadne v prach. Mletý vápenec obsahuje přibližně 50% vápna. Vápníku používá rostlina jako staviva k vytvoření kostry a k otupování kyselých zbytků v rostlině. Vápno se ukládá v listech; proto nejvíce vápna potřebují rostliny bohaté na listy. Vápno slouží však rostlinám i nepřímo, zlepšuje půdu, pomáhá rozkládati organické látky a odstraňuje z půdy různé škodlivé kyseliny. Rozhazuje se vždy až na jaře a ihned se mělce zakopává. Hnojíme-li vápnem, nesmíme nikdy současně hnojiti chlévským hnojem nebo superfosfátem. Vápno uvolňuje z chlévského hnoje dusík, který prchá rychle do vzduchu a kyselina fosforečná, obsažená v superfosfátu, přeměňuje se vápnem na nerozpustnou kyselinu fosforečnou, z níž rostliny nemají žádného užitku. Umělá hnojiva zapravujeme do země hráběmi zasekáváním, nebo motykou mělkým zakopáváním.

Síranem amonným hnojíme vždy před započetím vegetace; dáváme na 1 m2 20 g. Po rozhození se zapravuje lehce do půdy.

Kainit je hnojivo draselné. Zapravuje se do půdy již na podzim (asi 60 g na 1 m2). Draselná 40% sůl; do zahrádek se valně nehodí. Zapravuje se do půdy z jara před vegetací (asi 20 g na 1 m2).

Superfosfát (fosforečné hnojivo), vhodný pro těžší půdy; rozmetaná se z jara, obyčejně současně 40% draselnou solí. Na 1 m2 asi 25g.

Thomasovou moučku (fosforečné hnojivo) – se hnojí na podzim a zapravuje se do půdy. Dlouho se rozkládá.

Vápna dáváme asi čtvrt kg na 1 m2, a to jen jednou za 3 roky.

Zeleniny přihnojujeme umělými hnojivy takto: Košťálové zeleniny. Pro lehčí půdy : na podzim chlévská mrva. Po zarytí chlévské mrvy na 10 m2 300 – 400 g kainitu smíchat se 150 g Thomasovy moučky, rozhodit po záhoně a jemně do země zapravit, při jarní přípravě záhonů 200 g dusíkatého vápna zapravit do země a pak se vegetační doby za dvakrát ke kořenům po 50 g ledku.

U raných brambor, okurek a rajských jablíček: u lehčích půd : 250 g síranu draselného, 250 g superfosfátu, 100 g síranu amonného, při jarní přípravě 100 g ledku ke kořenům. U těžkých půd 100 g síranu draselného, 100 g superfosfátu a 50 g dusíkatého vápna.

U mrkve, cibule, ředkviček, špenátu a salátu: v těžší půdě: 200 g síranu draselného, 200 g superfosfátu a 150 g dusíkatého vápna. V lehčí půdě dávka nepatrně větší.

Tato hnojiva se mohou nahraditi citramfoskou, jíž se asi 70 g na 1 m2, neb Hortusem, kde na obalu je návod k použití.

K ovocným stromům se dává kromě chlévské mrvy na 10 m2; 30 dkg 40% draselné soli z jara nebo na podzim 80 dkg kainitu, 35 dkg superfosfátu z jara nebo 50 dkg Thomasovy moučky na podzim, 30 dkg síranu amonného nebo 30 dkg ledku.

Při skutečném dostatku chlévské mrvy a kompostu se lze, až na nepatrné výjimky, bez umělých hnojiv obejít. Hnojíme-li umělými hnojivy, dodržujeme co nejpřesněji dávky. Rostlinám více prospěje, když jim dáte dávky menší, než když je přehnojíte. Rozhazujete-li hnojiva za vegetace, pak vždy jen ke kořenům, aby se nepoprášily listy.

Diagram na str. 75 ukazuje, jak je možno míchat hnojiva. Při nákupu se obraťte na nejbližší hospodářské družstvo nebo na svoji organizaci, kde zpravidla mívají také tištěné návody k použití různých umělých hnojiv.

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované políčka jsou označena štítkem (povinné):

Odpovídající příspěvky

O webu

Na webu naleznete veškeré informace, tipy a triky pro zahrádkáře. Poradíme Vám například s přípravou stromků na zimu, s péčí o záhony, s kypřením a hnojením půdy a spoustou dalšího. Začněte třeba s přečtením Zásad vytvoření zahrádky.

Nahoru