Převrstvování půdy
V zahrádce se dá každá půda zlepšit a zúrodnit. K jejímu zlepšení máme dosti prostředků.
Těžké, jílovité půdy s malou vrstvou ornice, půdy kamenité nebo se špatně propustnou spodinou, vylepšíme jednou provždy především celé zahrady.
Při převrstvování chceme obrátit půdu do hloubky 60 až 80 cm, ne však zpravidla hlouběji než na dvounásobnou výšku původní orničné vrstvy. Abychom mohli půdu takto hluboko prokypřiti, musíme vykopat napřed příkop široký asi 1,30 m a hluboký 80 cm. Abychom mrtvinu zespodu neházeli nahoru a úrodnou půdu do velké hloubky, kde se nemůže uplatnit, vyhodíme příkop schůdkovitě. Spodní schůdek přerýváme tak, že spodina zůstane obrácená opět vespod, ale je zkypřena a provětrána. Na ni pak přeházíme ornici, takže nám opět vznikne schůdek umožňující obrácení spodiny. Tak pokračujeme stále. Máme-li dosti pracovních sil, je dobře, používáme-li při převrstvování krumpáče a lopaty. Hlínu vždy krumpáčem nakopeme a lopatou odhodíme. Takto se hlína nejlépe rozmělní a promíchá. Při převrstvování se nemá nikdy používat drážního rýče. Když pozemek je převrstven, zůstane na jeho konci příkop, který se zaveze hlinou vyhozenou při otevírání prvního příkopu.
Nová ornice k svému zúrodnění potřebuje několika let, aby se stala organismem plným života. Je nám jasné, že tento život v ornici je možný jen za přístupu vzduchu. Jakmile vzduch do ornice nemůže, stává se z ní mrtvina. Kdo ornici při převrstvování nahází do hloubky a mrtvinu dá v silné vrstvě nahoru, ten se v zelinářství po tři roky připravuje nejméně o dvě třetiny úrody. Teprve po třech letech je mrtvina opět zúrodněna. Při převrstvování přidáváme k ornici také vždy trochu mrtviny. Je v ní hojnost cenných látek, které zvětráním příjdou rostlinám vhod. Vcelku se však musíme snažit, aby vrstvy země i po převrstvení ležely tak, že mrtvina je opět naspodu a ornice nahoře. Totéž je platné i při sázení ovocných stromů do prostorných jam 1,50 x 1,50 x 60 cm. V převrstveném pozemku vyrýváme pro ovocné stromy jámy 50 x 50 cm.
Zanechat komentář