2

Řezané květiny v bytě

Abychom užili v bytě i těch květin, které nemůžeme pěstovat v květináči zdobíme jej řezanými květy,jež vkládáme do váz. Řezat květy – to není sobectví ani necitelnost vůči rostlinám. Rostliny kvetou v množství nesmírném, proto jsou připraveny, že jen malá část jich vytvoří semena, jimiž budou moci obrodit svůj rod. Odřezáme-li květy z některé rostliny, kvete tím bohatěji. Řezem rostliny zmlazujeme k nové tvorbě květů. Jakmile po odkvětu ponecháme květné stvoly na rostlině, začnou tvořit semena a přestávají kvést. Jsou-li semena vytvořena, nemají rostliny již proč kvést.

Citlivé povahy se táží: „když rostlinu ořežeme, netrpí při tom bolestí?“ na tuto otázku dává příroda odpověď jasnou a srozumitelnou. Ve své nekonečné moudrosti vybavila každou rostlinu a každého živočicha takovými pocity, které napomáhají k udržení rodu. Orgány nenahraditelné jsou vždy vybaveny pocitem bolesti – přicházejí-li do styku s vnějším světem. Bolest je chrání před ztrátou. Kdyby v prstech nebylo bolesti při poranění, ztratili bychom je v jednom dnu – a co potom?

Jen ty orgány, jež lze vzrůstem nahradit a které se rychle opotřebovávají, nemají bolesti. Příroda je příliš laskavá, než aby vložila bolest do nehtů a vlasů, koní do kopyta – pak by práce byla bolestí, poněvadž při práci se odírají nehty. Stříhání vlasů a nehtů nebolí. Věříme, že ani rostliny nebolí řez. Všimněme si, že nejen člověk odřezává rostliny. Činí tak i zvěř a hmyz, proto při řezu není důvodu k lidské přecitlivělosti. Rostliny se těší ze slunce, z rosy, z vláhy, z tepla. Někteří filosofové tvrdí, že člověk svou láskou k rostlinám vyzařuje zvláštní sílu, která je rostlinám velmi prospěšná, že rostliny ošetřované milující rukou rostou zdatněji než rostliny ošetřované bez citu. Proč bychom nemohli věřit tomu, že květiny ve vázách se radují z našich pohledů?

Květiny ve vázách mohou být dlouho svěží, ponoříme-li je před vložením do vázy stopkami do vody a pod vodou každou vodu nožem zkrátíme. Rostliny mají ve svém těle vzduch, který je řidší než vnější vzduch. Po odřezání stopky nassají do sebe něco vzduchu, jenž znemožňuje dopravu vody do květiny. Odřízneme-li stvol nebo stopku pod vodou, nasaje rostlina do sebe vodu a vydrží déle svěží. Voda ve vázách se má denně vyměňovat, jinak se kazí a zapáchá. Zajímavé je také, že květy jednoho druhu vydrží pospolu ve váze déle svěží, než je-li pohromadě více druhů květin.

Rostliny v zahradě nás učí rozumněji rostlinám v pokoji, bytové rostliny nás sbližují se zahrádkou a s celou přírodou. Umožňují nám ovládnouti pěstitelské umění, dávají nám denně příležitosti poznávati podstatu života a vysvětlovati si jeho děje. Zahrádkář, který se dívá na rostliny jako na živé bytosti, pro něž platí obdobné zákony, jako pro lidi, pěstuje ve své zahrádce rostlinu životní radosti. K vypěstování této rostliny není žádný výdaj dosti vysoký, žádná námaha dosti těžká. Neboť jen touto cestou vytvoříme z většiny dnů svého života veliký, tichou radostí a vnitřním vyrovnáním vyplněný svátek.

Komentáře: 2

  1. Jirka -  3.9.2014 - 17.16

    Mohu se zeptat, jaká by měla být průměrná doba výdrže řezaných růží v bytě? Děkuji

    Odpovědět
    • admin -  3.9.2014 - 17.23

      To je různé, nedá se to jednoduše určit. Některé odrůdy vydrží do druhého dne, jiné třeba týden.

      Odpovědět

Odpovědět Zrušit

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Požadované políčka jsou označena štítkem (povinné):

Odpovídající příspěvky

O webu

Na webu naleznete veškeré informace, tipy a triky pro zahrádkáře. Poradíme Vám například s přípravou stromků na zimu, s péčí o záhony, s kypřením a hnojením půdy a spoustou dalšího. Začněte třeba s přečtením Zásad vytvoření zahrádky.

Nahoru