Postup při správném rytí
Když je půda vylepšena, přerýváme ji před každým novým osetím nebo osázením. Rytím chceme půdu obrátit, zkypřit a promíchat. Rýč je ve skutečnosti páka, která umožňuje převracení půdy při malé námaze. K dokonalému převrácení, rozmělnění, promíchání a přihnojení půdy potřebujeme nezbytně brázdu. Rolník musí také mít brázdu; bez ní by záběry nemohl správně obrátit.
Dříve než přikročíme k rytí, je naší první prací otevřít si po celé šířce záhonu brázdu, hlínu z brázdy přemístíme na druhý konec záhonu, abychom jí po dorytí ke konci brázdu opět zaplnili. Když je rýč celý v zemi, šlápneme na něj ještě i dvakrát, aby do země vnikl co nejhlouběji, a pak záběr převrátíme tak, aby se spodní vrstva hlíny dostala nahoru. Kdo si při rytí zvykne rýč stavět svisle, ryje až o 7 cm hlouběji než ten, kdo jej staví šikmo. Také více zryje a méně se unaví. Jednotlivé záběry klademe vedle sebe tak, jak jsou kladeny tašky na střeše. Rýč musíme ovládat. Zrytá plocha má býti vždy rovná; jakmile jsou zde kopce a jámy, je zryta špatně. Zarýváme-li při rytí hnůj, dbejme, aby nepřišel hluboko. Klademe jej vždy na bok poryté brázdy tak, aby na něm byla vrstva hlíny jen 5 – 10 cm. Hnůj se zhodnotí nejlépe, když k němu má přístup vzduch.
Ryjeme-li na zimu, zabíráme rýčem velké plásty hlíny a nerozmělňujeme je. Rozmělní je zima a mráz. Ryjeme-li však záhon, abychom jej ihned oseli nebo osázeli, tu každý převrácený záběr hlíny rýčem rozmělníme. Nejlépe to jde bočními úhozy rýče. Ne tedy sekat, ale s boku na záběr ťuknout. Hlína se takto rozpadne, promíchá, vytrvalé oddenky plevele jako pampelišky, pýru, čistce a mléče se nerozsekají, ale pohodlně celé vyberou. Při rytí pro okamžité sázení máme zabírat co nejmenší plásty země a rýč se snažit vraziti hodně hluboko. Čím tenčí plásty země při rytí zabíráme, tím snáze a důkladněji ryjeme a přitom do značné hloubky.
Při rytí musí býti stále brázda prázdná a hluboká, aby se obracení mohli dít bez námahy. Nemá však být příliš hluboká.
Zanechat komentář