Ochrana zeleniny před škůdci a nemocemi

Největší boj musíme vésti proti housenkám na košťálovinách. Sbíráme housenky, které sedí obyčejně blízko srdíčka rostliny a na rubu listů. Jakmile zjistíme kousíček požraného listu, již hledáme původce. Občas máme prohlédnout všechny listy na jejich rubu, zda tam nejsou nakladena vajíčka. Osolená voda housenky ničí a odpuzuje. Lépe se najdou vajíčka, než housenky. Mnoho škody napáchají slimáci. Nejlépe je sypat okolo rostlin vápenný prach; ten je spálí v krátké době. Slimáci ovšem přilézají i z okolí a proto v hubení je nutno vytrvale pokračovat. Při chytání slimáků se též osvědčuje natření několika zelových listů nějakou mastnotou. Slimáci se na list přilepí a mohou se pak zničiti. Nezapomínejte ani na sbírání slimáků přímo ze sazenic. Slimáci se pasou v noci. Také jehličí, opadalé z jehličnatých stromů, odpuzuje slimáky. Slimáci se též lapají do květináčových misek naplněných pivem.

Ponravy, které zničí mnoho sazenic, lákáme na jedno místo tím, že vyryjeme jámu, naplníme ji uhnilým hnojem a zaházíme hlínou. Ponravy se sem slézají; když jámu občas vybereme a povary naházíme slepicím, zbavíme se jich poměrně snadno. Ponravy mají spadeno zvláště na salát. Vadne-li, buď je tam drátovec nebo ponrava.

Mravence ničíme nejlépe tvořením umělých mravenišť, která pak zničíme. Květináč, obrácený dnem nahoru, zaryjeme do zkypřené a provlhčené půdy. Odtok pro vodu je nahoře, i ten však zacpeme. Mravenci tu vytvoří do čtrnácti dnů mraveniště a nanesou vajíčka. Potom to všechno vezmeme na lopatu a hodíme do horké vody. Když založíme několik takových hnízd, zbavíme se mravenců úplně. Roztok kainitu též pomáhá ničiti mraveniště.

Na mšice je nejlepší odvar kvasiového dřeva, které se dá vyluhovat za 24 hodiny v dešťové vodě a pak se i s touto vyluhovanou vodou asi hodinu vaří. Při postřiku se používá jednoprocentního roztoku.

Hraboše ničíme střílením a trávením. Na 15 dkg rozemletého perníku, 15 dkg medu a 6 dkg mouky dáme ý gramů arsenu (na povolení okr. Úřadu), uhněteme těsto a po kouscích je vkládáme do děr hraboše. Také kladení slámek namazaných mazlavým v drogerii zhotoveným arsenem se osvědčuje. Hraboš po zamazání kožíšku se olizuje a zajde. Nezapomínejte je chytat do pastí! Časté kypření půdy je nejbezpečnějším prostředkem proti hrabošům.

Krtonožky nadělají mnoho škody. Chytají se do polévaných hrnců, které u krtonožčí chodbičky zapustíme do země. Krtonožka tam spadne a nemůže ven. Krtonožky můžeme též otravovat jako hraboše – rozpracovaným a otráveným perníkem.

Drátovci jsou dlouhé žluté larvy velmi pevného těla, které žijí v lodyze a zničí ji. Zvláště na salátu a bramborách napáchají mnoho škod. Jakmile sazenice vadnou, ihned je vybereme a drátovce zničíme. Drátovce lákáme do kousků mrkve, kterou napíchneme na kolík, abychom věděli, kde mrkev je a mohli ji i s drátovci zničit. Napadené bramborové pole lze zbavit drátovců vysazením neb vysetím salátu, který drátovce přitáhne a pak se napadené sazenice zničí. Drátovci se ničí rozhozením dusíkatého vápna nebo kainitu, čímž pole současně pohnojíme.

Boulovitost kořenů u košťálovin se léčí silnějším vápněním a rozhozením sírovápenného prášku po poli, napadeném boulovitostí.

Dáváme-li na kompost nemocné, hnijící sazenice, pak musíme jako desinfekce současně použít nehašeného vápenného prachu, aby se kompost nestal semeništěm nákazy, a kompostu nepoužijeme po 2 až 3 roky ke košťálovin. Na pozemku boulovitostí zamořeném po řadu let košťáloviny nepěstujeme.