Postup při sestavování osevního plánu

Víme-li, jak na to, je zhotovování osevního plánu prací zábavnou a jednoduchou. Shrňme si stručně. Jak postupujeme při jeho sestavování, jaké vědomosti musíme mít a co všechno si představujeme a vypočítáme:

1. Především si napíšeme přehled druhů a odrůd zeleniny, jež hodláme v zahrádce pěstovat v tomto roce.
2. Vypíšeme si, které odrůdy raných a které odrůdy pozdních zeleniny vysejeme neb vysázíme. Odrůda určitého druhu má vždy značný význam. V tomto směru je dobře pozorovat zahradníky, kteří mají pro místní kraj vyzkoušeny vhodné rané i pozdní odrůdy zeleniny. Co se daří v jednom kraji, nemusí se stejně dařit v kraji jiném. Vysazujeme-li větší množství zeleniny, berme k tomu jen druhy a odrůdy, všestranně a po delší dobu již v místě vyzkoušené. Nezapomínejme však na zkoušky jiných odrůd. Zkoušejme je v menším množství, ale zkoušky nových odrůd opakujeme každým rokem.
3. Ujasníme si délku vegetační doby jednotlivých druhů i odrůd zelenin.
4. Rozdělíme zeleniny na tří základní skupiny podle potřeby čerstvého hnojení. I. Listová a plodoví zelenina. II. Kořenová zelenina. III. Motýlokvětá zelenina.
5. Rozdělíme si záhony na tří části, podle tříletého obhospodařovacího plánu, a podle něho se postaráme o vyhnojení záhonů.
6. Na osazovacím plánu určíme hlavní skupiny zeleniny, a to: kořenovou, pozdní zeleninu, zeleninu plodovou (okurky a rajčata) a ranou zeleninu. Nyní si určujeme možnosti mezisadeb. Např. mrkev, petržel, celer – je na záhoně po celé vzrůstové údobí – mezisadbou u mrkve, petržele může být ředkvička, u celeru salát. Pozdní zelí, kapusta a květák se mohou sázet až v červnu a jako mezisadba – rané kedlubny. Do té doby je nutno záhony pěstitelsky využít. Nasejeme neb vysázíme na ně to, co bude sklizeno do konce června, to je fazolka, raný hrášek, rané kedlubny, salát, špenát, ředkev, vodnice apod. Rané zelí, ranou kapustu a raný květák sklidíme až koncem června a v červenci, proto po něm nasázíme hrášek, fazolku, špenát, vodnici, ředkvičku, rané a pozdní kedlubny. Při každé výsadbě hledáme vhodnou mezisadbu,
7. Vypočítáme si plochu, na které budeme pěstovat jednotlivé zeleniny. Například: vysázíme třikrát do roka rané kedlubny na plochu třikrát 6 m², tj. celkem 18 m². Salát vysázíme čtyřikrát do roka na plochu 4 m², to je celkem 16 m² salátu atd.
8. Podle předcházejícího výpočtu celkové plochy té či oné zeleniny si vypočítáme množství potřebného semena nebo sazenic (a také semena potřebného k získání sazenic) při použití tabulky se základem potřeby na 10 m², při záhonech 1,30 m širokých.
9. Na podkladě tohoto postupu si vypočítáme celkovou částku, kterou budeme potřebovat a napíšeme objednávku semen, kterou odešleme co nejdříve.
10. Pro zdar sklizně je neobyčejně významné, když si hned při sestavování osevního plánu a rozpočtu uděláme pěstitelský předpoklad, kolik úrody sklidíme a  jaké asi částce. Při sestavování předpokladu úrody nezapomínejme, že o velikosti úrody rozhoduje nejen lidská práce, ale také počasí. Při chladném počasí je výnos okurek malý, při suchém počasí může býti výnos větší než při počasí jinak dobrém. Zeleninu však musíme vydatně zalévat a často po zálivce, oschne-li povrch, okopávat. Zahradníci trží nejvíce, když jiným se špatně urodí – je větší poptávka. Pro porovnání úrod je rozhodující průměr sklizně nejméně pěti let.

Předpoklady sklizní jsou neobyčejně významné: ony jsou měřítkem, na němž lze zkoumat, zda jsme pracovali dobře, či nikoliv, a přímo nás nutí, abychom zkoumali všechny činitele, kteří měli vliv na úrodu a její výši, a tak cesty k lepší práci a k větším úrodám. Předpoklady sklizní přispívají tedy k zajištění dobrých úrod a vedou k lepšímu životu.