Již v únoru můžeme vysévat petržel, dovolí-li to ovšem počasí. V březnu a začátkem dubna vyséváme petržel, mrkev, ředkvičku, kopr, cibuli, hrách a mák přímo do záhonů. Záhon si rozdělíme na potřebný počet řádků a podle šňůry motyčkou nebo sázecím kolíkem vyhrneme asi 5 – 7 cm hlubokou rýžku. Nejlépe je na celém záhonu všechny rýžky vyhrnout a pak teprve přikročit k setí.

Do rýžek klademe semena buď  jednotlivě – např. u hrachu a ředkvičky – do vzdálenosti ½ až 1 cm, nebo je řídce, ale pravidelně roztrousíme. Nejlépe je, když při vysévání dodržujeme tento postu : Malá seménka obílíme mletou křídou, klouzkem apod. Nasypeme si je na dlaně levé ruky a pravou rukou bereme z levé dlaně po malých špetkách semene a řídce je do řádků vyséváme. Když je celá rýžka zaseta, zahrneme její okraje hlinou, což značí, že zde je zaseto a sejeme další řádek. Zahrádkáři často sejí hustě, aby přece něco vzešlo, kdyby snad semeno nebylo dobré. To je špatný zvyk. Sejte zásadně řídce. Když je semeno špatné a nevzejde, je vždy dosti času osít řádky znovu dobrým semenem. Husté vysetí je vždy škodlivé. U hustých výsevů již při klíčení rostou sazeničky do délky, vytahují se, a to je již příčinou menší úrody. Když zapomenete hustý výsev do jednoho týdne po vzejití protrhat, protáhne se srdíčko sazeniček, a tím je již řada kilogramů úrody nenávratně ztracena. Proto: nebojte se síti řídce!

Když je celý záhon zaset, obrátíme  železné hrábě a jejich hřbetem rýžky zahrneme. Odpočítáte-li hřbet rýžky, jenž zmizí, vidíte, že semeno nepřijde hluboko. Proto rýžky nesmějí být mělké (plýtké). Znovu opakuji: semeno musí mít na sobě nejméně tak silnou vrstvu stále vlhké hlíny, kolik činí jeho tloušťka. To je, že nejlépe klíčí, když je na něm asi čtyř – až pateronásobné množství hlíny, než je síla jeho průměru. Čím větší je semeno, tím hlouběji je sejeme. Ředkvička nejlépe klíčí, když je na seménku nejméně 2 cm hlíny. Při mělkém výsevu se nedostatečně vyvine a také její chuť není dobrá. Hrách vysoko nasetý se vytáhne napovrch, poněvadž kořínek zvedá semeno. Proto se hrách má nasít hlouběji.

Po výsevech se záhony uplácají prkénky, připevněnými k nohám. Pro se to dělá? Jednak proto, že se povrch urovná a jednak proto, aby se semenům po dobu klíčení přivedlo hojnost spodní vláhy. Seménka jsou na povrchu. Na záhoně s povrchem jemně uplácaným vystupuje vláha půdními vlásečnicemi až k povrchu a tak jej zavlažuje. Zde se ovšem vláha silně odpařuje. Všimněte si, že v prvních dnech po zasetí pole je ve šlapách po dobytku stále vláha. To proto, že sem rychle vystupuje spodní voda. Když si však po delší době slapu prohlédneme, vidíme, že je úplně suchá, zatímco okolní zkypřené pole je stále vlhké. Ve zkypřené půdě šla vláha do ornice, poněvadž zkypřením byly přerušeny vlásečnice a tyto vyústily jen do ornice, nikoliv do povrchu, jako u šlapy. Máme tedy výsevy zeleniny uplácávat? Zkušenost to u jemných semen doporučuje. Pro první dobu klíčení je uplácaný povrch vláhou silně zásoben. Jakmile jemné sazeničky vzejdou, bývají ihned okopány, mají také vláhu rosy, nebo je zaléváme. U větších semen, která se sejí hlouběji, je jedině správné ponechat povrch kyprý a neuplácaný, poněvadž jenom tak se dostává semenům dostatek vláhy.