Květiny čistí v bytě vzduch. Při asimilaci přijímají listy ze vzduchu kysličník uhličitý a vypouštějí kyslík. Rostliny však kromě asimilace také dýchají. Ve dne je dýchání nepatrné, v noci však rostliny jen dýchají (rostlina asimiluje jen za světla denního) a při dýchání, právě jako lidé, potřebují ze vzduchu kyslík a vypouštějí kysličník uhličitý. Proto do ložnice nikdy nedáváme mnoho květin.

Je velkým uměním objeviti krásu tam, kde ji jiní nevidí, hledati ji na dosah ruky v drobných, na oko nepatrných zjevech. Šťasten je ten, kdo vidí sváteční zjevy tam, kde jiný nevidí nic. Kolik jemné krásy má v sobě každá rostlinka, jak dovede potěšit oko, které dovede vidět! Je to kus umění dívat se na věci. Při pozorném prohlédnutí objevíme desítky zajímavostí na listě, poznáme, jak účelně je pro rostlinu stavěn, jak velké rozdíly jsou ve tvaru, ve stavbě, v ochmýření, v okrajích a žilnatině listu. I na řapících listů objevíme mnoho zvláštností;všimněte si jen například, jak mají účelné pérování.

Květiny v pokoji dávají příležitost ke cvičení pozorovatelského postřehu. Jak jsou u vašich bytových rostlin stavěny květy? Vytvářejí semena, ne-li – proč? Jak se jmenují tvary listů našich bytových květin? Proč jeden list je uzoučký a na jiné rostlině opět široký? Květiny v pokoji je třeba nejen zalévat a přesazovat, ale také pozorovat. Učit se na nich dívat se na přírodu. Snažit se poznat co nejvíce jejich života, z jejich původní domoviny, z jejich dějin. Poznání dějin kulturních rostlin nám přibližuje celou říši rostlinnou a učí nás znáti celý svět. Rostliny jsou úzce spjati s dějinami lidstva. Mnohá rostlina má podivuhodně přiléhavé jméno, jiná jméno objevitele, nebo jméno vybájené mythické postavy.

Květiny v bytě se mohou stát školou přírodovědného myšlení. Poněvadž je máme stále na očích, tvoří spojku bytu se zahradou. Působí na děti přímo i nepřímo. Jsou-li vedeny k péči o rostlinu, učí se o ni denně starati, jako o svého psíčka, o kočku nebo kanárka. Poznávají, že rostlina je živá bytost a že je velkým přítelem člověka, vždyť ji dáváme do pokoje! Pejsek, nedostane-li jídlo, hlásí se štěkotem, rostlina mlčí, i když na ni zapomeneme. Nemlčí však tomu, kdo si s ní pohledem vypráví. Naučíme-li děti svědomitosti v ošetřování mlčících rostlin, vedeme je ke zvláštní ušlechtilosti., která jim v životě připraví mnoho radosti.

Květina vyjadřuje a ztělesňuje  lidské duše pro krásno. Nejen chlebem živ je člověk. Vydat z květinu přiměřený peníz je dobrá investice. Darovat květinu je projevem opravdové, nezištné úcty, poněvadž darujeme něco, co je určeno jen očím a citu.