Dobrou práci podmiňuje dobré nářadí

Dříve než se pustíme do kterékoliv práce, prohlédněme si své nářadí. Jak by mohla práce v zahrádce těšit, kdybychom neměli dostatek vhodných pracovních pomůcek? S dobrým nářadím se udělá mnoho práce a při tom je třeba jen polovice síly. To přece stojí za řeč! Nářadím si máme práci usnadnit, nikoli vydávat zbytečně svou drahocennou sílu. Zahrádkářskému nářadí věnuje majitel zahrady příliš málo pozornosti, neví o něm téměř nic a z toho vždy vzniká značná škoda. Povězme si něco o nářadí.

Jak máme nářadí uloženo? V mokrém sklepě? Divíte se, že pak násady teří a stále se lámou, železné části nářadí rezaví a proto jsou stále polepeny hlínou, která se z nich špatně čistí, že se i to rezavé železo nebo ocel rychle zničí a často bere radost z práce? V nářadí má být bezvadný pořádek, každý kousek má mít své trvalé místo, kde jej najdeme třeba po tmě. Pořádek v nářadí, pořádek v práci. Své dva rýče, jeden s širokým spodkem a jeden špičatý, zavěsíme na podstavec, zhotovený z několika latěk. Sen dáváme také vidle, lopaty i krumpáč. Motyky lehce zavěsíme na tyčku, k tomu účelu vodorovně připravenou. Zde máme mít jednu motyku širší, jednu užší, pak špičatou motyku k vyrovnání rýžek při setí, nějakou malou motyčku k okopávání. Lehce se pracuje s novodobými kultivátory, s nimiž jde práce při kypření půdy s malou námahou rychle od ruky. Na dva hřebíky zavěsíme železné hrábě, nad ně dáme dřevěné hrábě, které jsou nezbytné ke shrabávání pokosené trávy, sena a listí. Železné hrábě jsou k vyhrabování nečistoty a k urovnání záhonů. K přehlednému umístění malého nářadí připevníme na zeď prkno, na ně přibijeme smyčky ze staré kůže, do nichž vždy na stejné místo zavěšujeme nebo zastrkáváme botanické rýčky, lopatku na sázení, sázecí kolíky, malou drápaví plečku s pazoury, zahradnické nůžky, ovčí nůžky k ostříhávání trávníku na okraji cest a u kol (mís) v trávníku, zahradnickou pilku, tvarovací pilečku, srp kamének k jeho broušení, pilník k broušení nářadí. U nářadí upevníme jednoduchou poličku, kam dáváme semena, zavěšujeme lýko a motouzy, kam postavíme krabici štěpařského vosku, rozprašovač, nůžky na stříhání živého plotu, dřevěné jmenovky k popisům rostlin, tužku ke psaní těchto jmenovek, kamének k broušení zahradnických nožů, dvě zahradnické konve s podélnou rukojetí, jak je ukazují naše obrázky, vždy čistě vymytou štětku k bílení stromů. Pečlivě svinutá šňůra má mít také své trvalé místo, taktéž provrtaná a motouzem provlečená dvě prkénka, sloužící k rovnání a ušlapování nasetých záhonů. K nářadí náleží také přenosná stříkačka, truhlíčky k výsevům, nosítka k odnášení plevele na kompost a košíky ke sklizni úrody a k odnášení listí. Každý zahrádkář, který to chce v zahrádce někam „dotáhnout“, má mít tři samostatné zahradnické nože z nejlepší oceli, a to žabku, nůž roubovací a nůž očkovací. K nožům patří vhodný brousek. Broušení nožů si dejte ukázat odborníkem. Čas od času svěřte tyto nože nožíři, zvláště před roubováním a očkováním. K dobré výbavě zahrádkářského nářadí patří také dobrá kolečka, máte-li je ovšem kde umístit. Zatloukáme-li mnoho kolů do roka, vyrobíme si dřevěnou palici, jíž se kůly nerozbíjejí, jinak domácí sekerka nám i v zahrádce prokáže často dobré služby. Po ruce má být proutěné koště, aby nás denně zvalo k očištění naší zahrádky.

Každý zkušenější zahrádkář milerád potvrdí, že není nářadí jako nářadí. Do těžké půdu je vhodné jen nářadí těžší, masivnější. Těžší motyka vniká do těžké půdy již svou vahou, zvláště je-li poněkud zašpičatělá. Krumpáč na kopání tvrdé země musí být těžký. Pro zahrádkáře se vyrábějí menší krumpáče; velké krumpáče železniční se do zahrádky nehodí. Rýč k rytí nezkypřené půdy má být krátce špičatý. V kypré a písčité půdě se osvědčuje lépe rýč se širokým spodkem. Do těžké půdy nemůžeme vzít rýč ze slabého, třeba i ocelového plechu. Pracujeme.li bez citu, jen silou, pak jej ohneme. Samozřejmě, že jej narovnáme. Častým ohýbáním a rovnáním se rýč brzy zlomí. Ohnutý rýč může narovnat i trochu zakalit jen kovář; jistě se vyplatí mu jej poslat k opravě. K vykopávání brambor se nehodí motyka úzká a špičatá, ale s širokým spodkem. Používáme ji také ku přihrnování brambor.

Ostří nářadí určuje množství naší námahy při práci. Nová motyka, nový rýč i nový krumpáč mají příliš silné a tupé ostří a proto je musíme vrážet do země silou. Tomu může odpomoci jen kovář, který nám tupé ostří vykuje a podle potřeby zakalí. Prací s půdou se nářadí otupí. Musí být proto častěji ošetřeno, nač zahrádkáři ke své škodě zapomínají. Pilník má být vždy na dosah ruky. I se starším nářadím máme občas „oblažit“ mistra kováře, aby nám je nakutím přivedl do pořádku.

Násada (toporo) je u nářadí důležitější než většina pracovníků tuší. Toporo je páčidlem, tlučkou, potahovadlem. Násada se v rukou nepřetržitě točí a posunuje. To znamená tření. Čím menší je toto tření, tím méně mozolů a únavy. Proto každá násada na nářadí má být bezvadně hladká, bez jediné hrany. Okraj násady má být nahoře zaoblený a celá násada hned po koupi oškrábána střepinou ze skla a pak dobře vyhlazena skleným papírem. Hladká násada je jako kuličkové ložisko.

Nářadí udržujeme vždy v bezvadné čistotě, a to nejen železo, ale i násadu, na níž se často nalepí bláto, které po zaschnutí je příčinou mozolů na rukou. U železných hrábí se mnohdy pokřiví zuby; pak ovšem není možné jimi záhon správně uhrabat. Zuby železných hrábí vyrovnáváme proto do jedné roviny. Kovové části nářadí natíráme občas kůží ze slaniny neb odpadem nějaké mastnoty. Pak nerezavějí a při práci se na ně hlína nelepí.

Při koupi nářadí nehleďme na cenu, ale na jakost. Nářadí laciné velmi často platíme dvakrát. Čím jakostnější nářadí, tím trvanlivější, tím snazší a radostnější je naše práce s ním.

Zvláštní pozornosti zahrádkáře si zaslouží šňůra. Má být alespoň dvacet metrů dlouhá, navinutá na dvou přiměřeně dlouhých, zašpičatělých, pevných kolících. Bez šňůry nelze vytvořit ani rovný záhon, ani rovně vysázet řádek rostlin. Šňůra je pravítkem zahrádkáře. Při práci musí být šňůra vždy silně napjata, aby při zavádění prstem „brnkala“. Smotáváme ji tak, jak hoši smotávají motouz při pouštění draka – do prostorové osmičky. Šikovné hospodyňky smotávají tak šňůru na prádlo. Zapamatujte si: Co má být v zahrádce přímého, musí být uděláno jen a jen podle šňůry.

Nářadí je pro zahrádkáře právě tak důležité jako semena a sazenice. Podle nářadí poznáte nejen řemeslníka, ale i zahrádkáře.