Naučte se i při zahrádkářském pěstění myslit v číslicích. Každé semeno, rostlina, pozemek i práce představují určitou hodnotu, vyjádřitelnou v penězích. Úroda na stromě se může posuzovat jako 50 kg ovoce, ale také jako K 150.-, které bychom za úrodu tržili. Zemědělská kalkulace je po mnohé stránce poučná. Podívejme se na položky této kalkulace: 1. Nájem pozemku i s daní. I když je pozemek náš, musíme počítat, že bychom za něj dostali nájem; máme-li jej pro sebe, musíme si představit, že platí nájem sami sobě. 2. Hnůj a obdělávání půdy. Opět počítáme i cenu hnoje z vlastního chlívku, i svoji práci – jinde bychom za ni obdrželi mzdu. 3. Cena semena nebo sazenice. 4. cena jedné pracovní hodiny a počet pracovních hodin potřebných k ošetření a sklizení rostliny. 5. Amortizace nářadí a pomůcek. 6. Prodejní režie. Nyní spočítáme tyto položky a porovnáme je s cenou tržby za plodinu. I když sami ovoce se stromu sníme, musíme je pojmout do kalkulace. Prodáváme je sami sobě, ale vše, co v zahradě máme a jíme, má hodnotu peněz. Když si občas uděláme takovouto zemědělskou kalkulaci, pak porozumíme povaze rolníka, poznáme příčiny jeho úzkostlivé šetrnosti. Na poli i zahrádce přicházejí neúrody, krupobití, vichřice, a to vše je nutno pojmout do kalkulace, tepve průměr několika let ukazuje skutečný obrat a výdělek.

Pozorování usnadňuje každý promyšleně sestavený formulář, který usnadňuje zápisy, činí je srozumitelnými a zvládnutelnými. Formuláře si každý lehce upraví podle potřeby a podle zvláštních zájmů, které sleduje při pozorování.

Z vlastních i cizích pozorování a záznamů lze téměř a naprostou přesností určiti dobu sklizně, možnosti nejvýhodnější mezisadby. Kdo pěstuje zeleninu na prodej, plánuje sklizně tak, aby sklízel právě v době, kdy je na trhu největší poptávka lze tedy dosáhnouti nejvyšší ceny, např. salát na podzim, špenát v zimě apod.