Do rýžek klademe semena buď  jednotlivě – např. u hrachu a ředkvičky – do vzdálenosti ½ až 1 cm, nebo je řídce, ale pravidelně roztrousíme. Nejlépe je, když při vysévání dodržujeme tento postu : Malá seménka obílíme mletou křídou, klouzkem apod. Nasypeme si je na dlaně levé ruky a pravou rukou bereme z levé dlaně po malých špetkách semene a řídce je do řádků vyséváme. Když je celá rýžka zaseta, zahrneme její okraje hlinou, což značí, že zde je zaseto a sejeme další řádek. Zahrádkáři často sejí hustě, aby přece něco vzešlo, kdyby snad semeno nebylo dobré. To je špatný zvyk. Sejte zásadně řídce. Když je semeno špatné a nevzejde, je vždy dosti času osít řádky znovu dobrým semenem. Husté vysetí je vždy škodlivé. U hustých výsevů již při klíčení rostou sazeničky do délky, vytahují se, a to je již příčinou menší úrody. Když zapomenete hustý výsev do jednoho týdne po vzejití protrhat, protáhne se srdíčko sazeniček, a tím je již řada kilogramů úrody nenávratně ztracena. Proto: nebojte se síti řídce!

Když je celý záhon zaset, obrátíme  železné hrábě a jejich hřbetem rýžky zahrneme. Odpočítáte-li hřbet rýžky, jenž zmizí, vidíte, že semeno nepřijde hluboko. Proto rýžky nesmějí být mělké (plýtké). Znovu opakuji: semeno musí mít na sobě nejméně tak silnou vrstvu stále vlhké hlíny, kolik činí jeho tloušťka. To je, že nejlépe klíčí, když je na něm asi čtyř – až pateronásobné množství hlíny, než je síla jeho průměru. Čím větší je semeno, tím hlouběji je sejeme. Ředkvička nejlépe klíčí, když je na seménku nejméně 2 cm hlíny. Při mělkém výsevu se nedostatečně vyvine a také její chuť není dobrá. Hrách vysoko nasetý se vytáhne napovrch, poněvadž kořínek zvedá semeno. Proto se hrách má nasít hlouběji.

Po výsevech se záhony uplácají prkénky, připevněnými k nohám. Pro se to dělá? Jednak proto, že se povrch urovná a jednak proto, aby se semenům po dobu klíčení přivedlo hojnost spodní vláhy. Seménka jsou na povrchu. Na záhoně s povrchem jemně uplácaným vystupuje vláha půdními vlásečnicemi až k povrchu a tak jej zavlažuje. Zde se ovšem vláha silně odpařuje. Všimněte si, že v prvních dnech po zasetí pole je ve šlapách po dobytku stále vláha. To proto, že sem rychle vystupuje spodní voda. Když si však po delší době slapu prohlédneme, vidíme, že je úplně suchá, zatímco okolní zkypřené pole je stále vlhké. Ve zkypřené půdě šla vláha do ornice, poněvadž zkypřením byly přerušeny vlásečnice a tyto vyústily jen do ornice, nikoliv do povrchu, jako u šlapy. Máme tedy výsevy zeleniny uplácávat? Zkušenost to u jemných semen doporučuje. Pro první dobu klíčení je uplácaný povrch vláhou silně zásoben. Jakmile jemné sazeničky vzejdou, bývají ihned okopány, mají také vláhu rosy, nebo je zaléváme. U větších semen, která se sejí hlouběji, je jedině správné ponechat povrch kyprý a neuplácaný, poněvadž jenom tak se dostává semenům dostatek vláhy.

Každý zahrádkář může získat pěknou zeleninovou sadbu, vyjma celer a rajčata, když si vyhledá ve své zahrádce slunný a chráněný záhon, nejlépe u slunné zdi. Na něm si připraví půdu s množstvím humusu, přimíchá trochu říčního písku, dobře prokypří, uhrabe a vyseje koncem března a v dubnu semeno raného zelí, rané kapusty, raného i pozdního květáku, salátu, cibule, červeného zelí a raných kedlubnů. Na 2,5 g semena zelového se potřebuje čtvereček záhonu 35 cm² velký. Pak je semeno správně naseto. Sadbu musíme vysévat řídce. Chceme přece mít sazeničky silné, nikoliv slabé jako vlásky. Seménko pečlivě rozdělíme a zasypeme přesátou hlínou tak, aby bylo zemí dobře zakryto. Pak prkénkem celou nasetou plochu přitlačíme a pokropíme. Na jmenovku si napíšeme druh a odrůdu, již jsem zde naseli, a den, kdy se tak stalo, a zastrčíme ji k výsevu. Nasetý záhon udržujeme stálým kropením ve vlhku, nikoli v mokru. Klíčící sazeničky na nos přikrýváme pytlem nebo většími papíry, které zatížíme kamením, aby je vítr neodnesl. Chceme-li získat zvláště pěkné sazeničky, tu je přepichujeme, což není nic jiného, než vysazování malých sazeniček na vzdálenost 4 x 4 cm, pěkně do řádků. Sazeničky při přepichování sázíme hluboko, až k děložním lístkům. Takovéto sazeničky jsou silné, drží hlínu na koříncích a dají i o týden dříve úrodu. Při vyrýpávání sazenic jak pro přepichování, tak i pro sázení na záhony, má být hlína řádně provlhčena, aby se udržela na koříncích, a každá sazenička pečlivě prstem neb kolíkem odrýpnuta. Jen tak si uchová své nejcennější kořínky. Prostým vytahováním kořínky zpřetrháme.

Podobně vyséváme květiny a zeleninu k získání sadby do truhlíčků v kuchyni. Zde se to však málokdy podaří, poněvadž ve dne je zde příliš horko a sazeničky se vytáhnou, v noci opět značně chladno a rostlinky chladnou. K tomu ještě nedostatek světla zaviňuje kroucení sazeniček, takže tento způsob výsevu v bytě se nedoporučuje. Lepší sadbu získáme z chráněného záhonu na zahrádce. Výjimkou jsou rajská jablíčka, která v březnu vyséváme do květináčů, jež přiklopíme skleničkou a postavíme poblíž tepla. Jakmile sazeničky vzešly, postavíme květináče k oknu, ale skleničky na nich ponecháme. Skleničky občas jen na chvíli sejmeme, aby se sazeničky otužily a provětraly. Květináče občas pootočíme, aby sazeničky nerostly jedním směrem, za sluncem. Jakmile sazeničky mají tři až čtyři lístky, sázíme je do větších kornoutů, zhotovených z pevnějšího, ale i staršího balícího papíru, do dobré pařeništní půdy. Papírové kornouty ihned po nasázení umístíme do mělkého dřevěného truhlíčku a celý truhlíček necháme v teple, ale blízko světla. Kdo jej dovede přikrýt sklem, získá pěknější sazenice. Pak otáčíme celým truhlíkem, aby sazeničky rostly rovně. Když je teplý slunný den, vynášíme sazeničky před slunnou zeď, chráněnou před větrem a pokropíme je. Jakmile se trochu ochladí, za jednu až dvě hodiny, dáme je opět do teplé místnosti. Po patnáctém květnu vysazujeme důkladně prokořeněné sazenice do zahrady i s papírem, který jen roztrhneme, nestali-li se tak již promočením.

Podobně si vypěstujeme sazenice okurek: papírové kornouty naplníme pařeništní zemí, do každého dáme dvě nebo tři naklíčená okurková semínka špičkou dolů, asi centimetr hluboko. Ošetřujeme je jako rajská jablíčka a pak je vysazujeme na záhon až po první lístky. Obrázek na str. 53 vám to dostatečně osvětlí.

Všechny husté výsevy mají být co nejdříve protrhány, jinak se sazenice vytáhnou, přepadnou a uhnijí, někdy i v jednom dnu. Vysetým a vzklíčeným sazeničkám zelí, kapusty, květáku a kedlubnů jde velmi k duhu pokropení vodou, v níž se na 1 m²  sadby rozpustí 5 g ledku.