V tomto rámci vnější krásy se v zahrádce rozvíjí život plný vzrušujících dějů, jimž zahrádkář dává vznikat tím, že pokládá do zkypřené půdy seménko, rostlině skýtá více slunce, přebírá za ni její životní zápas s nepřízní počasí a že za ni bojuje s jejími zdatnějšími rostlinnými konkurenty, s plevelem.

Dlaždicová cesta v zahrádce, okraje záhonů se zahradnickými hranami, bezvadná, upravená miska u rostlin, pečlivě posečený trávníček – to vše je jen krásnou tváří zahrádky. Záhon s rostlinami –se zelím neb astrou, květákem neb růží, keřem či stromem – je duší zahrádky. Zde je život v jeho podivuhodné mnohotvárnosti. Můžeme zde objevit netušené množství vnitřní krásy zahrady