Přírůstek větve do délky v jednom roce bývá až 1,50 m. rozvětvení tohoto nezkráceného výhonu v příštím roce se děje jen z jeho vrcholových dvou nebo tří pupenů (oček). Celá zbylá část loňského výhonu v příznivém případě vytvoří sotva několik plodonošů – malých, tupým pupencem zakončených větviček, které si strom musí vytvořit dříve než přinese plody. Očka na spodní části dvouletého výhonu se nevyvinou a odumrou. Představme si, jak by strom zhoustl, kdyby nebylo tohoto zařízení! Kdyby se ze všech oček vyvinuly větvičky, nastal by mezi nimi zápas o slunce, v nedostatku světla by se pídily za sluncem, byly by proto tenké, slabé a k své síle a pevnosti neúměrně dlouhé, takže by se za prudšího větru nebo pod úrodou lámaly.

Všimněte si, že se strom často rozvětvuje vidlicovitě. Každá loňská větev vytvoří kus kostry s obrostem plodonošů a na konci dvě nebo tři větve ve tvaru vidlice. Kdybyste chtěli postavit podobnou kostru k využití té vzdušné plochy, jakou zaujme vyvinutý strom, museli byste si při stavbě počínati jako strom.

Větev, nechť kterákoli, nesmí být jen dlouhá, ale také ke své délce přiměřeně silná. Musí mít určitou nosnost. Do délky roste větev na konci, do tloušťky sílí všude, avšak pouze z listů. Jsou-li listy jen na konci větve, jde do spodní části větve málo organických látek a proto taková větev roste do délky více, než je jí zdrávo. Je pak slabá a dlouhá a důsledkem toho jsou četné polomy. Má-li se větev vyvíjeti i do síly, má mít po své délce dostatek listů. Na dobře živeném a nepřehoustlém stromě se tvoří plodonoše, které mají hojnost listů. Vidíme, že plodonoše u mladého stromu se starají o zesílení základních větví a teprve později přinášejí ovoce. Pohleďte na ořešák, jak krásnou a pevnou korunu si vytvoří, aniž potřebuje jediného zásahu řezem! Strom je velký umělec – stavitel, je schopen vytvořit přiměřeně řídkou nebo hustou korunu s množstvím plodonošů po celé délce větví, když může pracovati za vhodných, optimálních životních podmínek. Úkolem pěstitelské práce člověka je, aby mu tyto optimální životní podmínky i účelným řezem připravoval, ne však, aby stůj co stůj „zlepšoval“ korunu bezmyšlenkovitým řezem. Mnoho lidí si myslí, že žádný ovocný strom bez řezu nemůže správně růst a rodit. Řez však je, – vyjímajíc řez stromů tvarovaných – jen pomocným zásahem při zakládání pevných korun a později nutným zákrokem ve výjimečných případech, kdy vnějšími, nechť kterýmikoli vlivy, byla porušena vzrůstová rovnováha stromu.