Rané zelí, ranou kapustu, špenát, keřovité fazolky na zeleno, hrášek na lusky, cibuli, někdy salát i rané kedlubny, sejeme a vysazujeme bez mezisadby, nanejvýš vysejeme do nich ředkvičku. Tyto záhony se velmi brzy uvolní. Po nich uvolní záhony raný květák a rané brambory.

Nejdříve se uvolňují záhony po špenátu, ředkvičce, kedlubnech a salátu. Zryjí se, uhrabou a může se sem sázet sadba raných rajských jablíček, nebo pozdní zelí, pozdní kapusta, pozdní květák s mezisadbou raných kedlubnů, podle toho, čeho nejvíce potřebujeme. Můžeme také vysít ještě hrášek.

Pak se uvolňují záhony po raném hrášku, po fazolce. Po pohnojení a porytí záhonů můžeme sázet růžičkovou kapustu, pozdní kedlubny, ale také rané kedlubny jako mezisadbu mezi kedlubny pozdní, i mezi růžičkovou kapustu.

Po sklizni raného zelí, rané kapusty a květáku můžeme vysít špenát pro podzimní sklizeň, vysázet salát a rané kedlubny. Dále v této době (v červnu, červenci a září) vyséváme kopr a ředkvičku, abychom na podzim měli mladou koprovou nať a ředkvičku.

Po raných bramborách a cibuli můžeme vysazovat kedlubny a jahody, vysévat vodnici a špenát. Další možnosti ukazují naše tři obrázky.

Základem tohoto vystupňovaného obhospodařování je znalost životní povahy zeleniny, zda vyžaduje přiměřeného chladu – jako tomu je u salátu a špenátu. Tyto dvě zeleniny nesnášejí vyšších teplot a dlouhých dnů. Pak hned rostou do květu. Proto špenát a salát musejí být sklizeny na sklonku května před příchodem veder a opět můžeme síti v červenci, srpnu a v září, aby nám mohly dát úrodu na podzim. Okurky a rajská jablíčka jsou rostlinami teplomilnými, bohužel také každodenními. Čím více mají tepla a vláhy, tím více rodí. Chladnou vláhu však nesnášejí; v deštivých a chladných létech zklamou úplně. Říká se o nich, že potřebují nahoře „ohníček“ a dole „rybníček“.

Znalost délky života (vegetační doby) jednotlivých druhů a odrůd zelenin je pro vystupňované obhospodařování velmi důležitá. Ředkvička v teplé půdě naroste za tři neděle a přitom má malé listy. Tu je samozřejmé, že se může vysít mezi rostliny, které dlouho klíčí a z počátku pomalu rostou, avšak pro budoucí své velké rozměry musejí být řídce vysévány nebo vysazovány. Ředkvičku vyséváme proto téměř výhradně jako mezisadbu mezi cibuli, česnek, mrkev, petržel, červenou řepu, pozdní zelí apod. dokonce se osvědčuje dáti při setí trochu ředkvičkového semene do semene mrkve nebo petržele, pastináku neb černého kořene a vysít tuto směs (např. petržel se ředkvičkou) do řádků. Ředkvička vzchází ve čtyřech, pěti dnech a ukazuje, kde jsou řádky petržele. Můžeme pak, ještě než vzejde petržel, záhon plet i okopávat. Sazenice ředkvičky brzy vytrháme a petržel výsevem ředkvičky jen získala.

Salát při dostatečné vláze roste velmi čile a jeho tvar je zploštělý, nízký, mnoho místa nezabírající. Jakmile hlávka dospěje, musíme ji vyříznouti, aby nerostla do květu; od polovice června salát v hlávce vůbec těžko vydrží, je již příliš teplo a dlouhý den. Košťáloviny (zelí, květák, kapusta) rostou z počátku velmi zvolna a do výšky; rovněž tak je tomu u celeru. Mezi tuto zeleninu dáváme salát nebo rané kedlubny, které mají podobný vzrůst, jako salát. Okurky a rajská jablíčka se vysazují až v květnu, a k tomu ještě velmi řídce. Plný měsíc, než je vysázíme, může zde růsti salát i kedlubny. Rajská jablíčka se nasázejí do salátu nebo do kedlubnů. Po sklizni této mezisadby jsou už sazenice rajských jablíček velké. Okopeme je a přihnojíme hnojivy i kompostem.