Naučte se i při zahrádkářském pěstění myslit v číslicích. Každé semeno, rostlina, pozemek i práce představují určitou hodnotu, vyjádřitelnou v penězích. Úroda na stromě se může posuzovat jako 50 kg ovoce, ale také jako K 150.-, které bychom za úrodu tržili. Zemědělská kalkulace je po mnohé stránce poučná. Podívejme se na položky této kalkulace: 1. Nájem pozemku i s daní. I když je pozemek náš, musíme počítat, že bychom za něj dostali nájem; máme-li jej pro sebe, musíme si představit, že platí nájem sami sobě. 2. Hnůj a obdělávání půdy. Opět počítáme i cenu hnoje z vlastního chlívku, i svoji práci – jinde bychom za ni obdrželi mzdu. 3. Cena semena nebo sazenice. 4. cena jedné pracovní hodiny a počet pracovních hodin potřebných k ošetření a sklizení rostliny. 5. Amortizace nářadí a pomůcek. 6. Prodejní režie. Nyní spočítáme tyto položky a porovnáme je s cenou tržby za plodinu. I když sami ovoce se stromu sníme, musíme je pojmout do kalkulace. Prodáváme je sami sobě, ale vše, co v zahradě máme a jíme, má hodnotu peněz. Když si občas uděláme takovouto zemědělskou kalkulaci, pak porozumíme povaze rolníka, poznáme příčiny jeho úzkostlivé šetrnosti. Na poli i zahrádce přicházejí neúrody, krupobití, vichřice, a to vše je nutno pojmout do kalkulace, tepve průměr několika let ukazuje skutečný obrat a výdělek.

Pozorování usnadňuje každý promyšleně sestavený formulář, který usnadňuje zápisy, činí je srozumitelnými a zvládnutelnými. Formuláře si každý lehce upraví podle potřeby a podle zvláštních zájmů, které sleduje při pozorování.

Z vlastních i cizích pozorování a záznamů lze téměř a naprostou přesností určiti dobu sklizně, možnosti nejvýhodnější mezisadby. Kdo pěstuje zeleninu na prodej, plánuje sklizně tak, aby sklízel právě v době, kdy je na trhu největší poptávka lze tedy dosáhnouti nejvyšší ceny, např. salát na podzim, špenát v zimě apod.

Živeny zásobními látkami semena vyvíjejí se první lístečky a první kořínek. Zásoba živin v semeni pro první vzrůst klíčku je tak velká, aby rostlinka mohla záhy samostatně žít. Kdy se to stane? Když se vyvinou – kromě listů děložních – první dosti velké, zelené listy spolu s prvními vlasovými kořínky. Jakmile mladé listy začínají asimilovat, je rostlinka docela samostatným jedincem. Kořínky posílají do listů roztok živných solí, v listech se tvoří základní organické látky – škroby a cukry – a opět i v nové rostlině jsou ukládány do pletiv a do semen nově vytvořené zásobní látky. Tak se stále opakuje koloběh rostlinného života.

Zahrádkář vlastní zkušeností brzy pozná, že v jakosti semene může být velký rozdíl. Naseje-li semeno, třeba raného zelí holandského od jednoho pěstitele, získá krásné a těžké hlávky; naseje-li touž odrůdu od jiného pěstitele, získá při stejné práci poloviční sklizeň. V čem je příčina tak úžasného rozdílu?

Tento rozdíl záleží v různém způsobu lidské práce při pěstování a při šlechtění rostlin na semeno. Chceme-li, například, vypěstit semeno kapusty Železohlávky, musíme se postarat o přezimování těchto hlávek. Kapusta i jiné košťáloviny jsou totiž u nás rostlinami dvouletými. Na jaře začíná z hlávky vyrůstat květní lodyha s křížatými květy, z těchto se vyvinou struky a v nich známá tmavá, kulatá kapustová semena.

Chce-li pěstitel získat semena rychle a ve velkém množství, vybere všechny dobře vyvinuté hlávky kapusty k přezimování, pak se postará, aby se při květu nesprášily např. s kvetoucími brukvemi (kedlubny), protože jinak z toho narostou zrůdy. Po vyzrátí struků semeno vydrtí a vyčistí, prosetím na sítech roztřídí podle velikosti a semeno dá do prodeje.

Postupuje-li pěstitel semen poctivě, dosáhne i tímto způsobem dobrého semene, ale úrody z jednotlivých rostlin nejsou navzájem vyrovnané. Jedna hlávka je větší, jiná menší, jedna podlouhlá, jiná kulatější, přestože je to jen jedna odrůda. V této odrůdě je mnoho typů a proto je tak nejednotná úroda.

Jediný správný způsob pěstování semen, jenž zvyšuje úrodu a dává jistotu větších výnosů, je pracovní metoda šlechtitelů rostlin. Tito si uvědomili, že – například – na záhoně kapusty odrůdy Železohlávka se často vyskytne až patnáct typů rostlin, které se od sebe značně liší. Prohlížíme-li pozorně tyto rozdíly, tu vidíme, že jeden typ ukazuje listy rozložené do velké šířky, hlávka se však tvoří dosti pozdě a je stále příliš zelená.to je typ, který je nutno vyřadit z pěstování úplně. Jiný typ ukazuje hlávku brzy se zakládající a pěkné barvy. Jiná hlávka má listy zvlášť dobré příchuti atd. pěstitel vybere typy této kapusty. Každý typ pak pěstuje nejméně dva až tři roky úplně odloučené od jiných typů a zamezí jakékoliv opálení pylem jiného typu. V těchto letech pozoruje rostlinu a přesvědčuje se, zda vyhlédnuté vlastnosti jsou trvalé. Když tímto postupem zjistí, že má několik čistých, trvalých typů, snaží se zkombinovati dobré vlastnosti všech typů na jedné rostlině. Jeden rok sprašuje kapustu, která sice tvoří krásnou hlávku, ale na příliš vysokém košťálu, s kapustou, která neukazuje dobrých vlastností v tvoření hlávky, ale má nizoučký košťál, a tak výběrem semenáčků získává krásnou hlávku na nízkém košťálu. Aby u zlepšované sazenice docílil lepší chuti listů, sprašuje ji s kapustou těchto vlastností. Tato šlechtitelská práce může trvati pět, deset i více let, ale zlepšený jednotný typ této odrůdy dává pak i čtyřnásobné úrody vyrovnaných, hledaných vlastností proti směsi původních typů.

Dovedeme si lehce představit, že semeno takto zušlechtěné je drahé – ve skutečnosti je však velmi laciné.

Při koupi semen je zahrádkář odkázán na poctivost semenářského obchodu. K obchodu se semeny je třeba velmi charakterního člověka, idealismu, velkého odborného vzdělání a skutečné velkého kapitálu. V rukou semenářů je tepna, která často rozhoduje o výši úrody. Za semena neplatíme jen penězi, ale i svou důvěrou. Zklamat tuto důvěru je tolik, jako ničit národní majetek.

Najde-li si zahrádkář semenářský obchod, jenž ho uspokojil, měl by mu ve všech pozdějších objednávkách zůstat věren, poněvadž jen stálí a věrní zákazníci budují velké a spolehlivé semenářské firmy, které je dobře obsloužiti i tenkrát, mají-li z toho třeba ztrátu. Nelitujte nikdy toho, že jste svědomitému semenáři zaplatili vyšší částku za skutečně jakostní semena. Cena semena není rozhodující, ale jakost a velikost úrody. Málo zahrádkářů si uvědomuje, jak cennou a vysoce praktickou pomůckou může býti semenářský ceník, když jej zahrádkář studuje. Zde nalézá návody, dobu výsevu, potřebné množství semena, obrázky druhů a odrůd. Dobrý ceník řekne často více než mnohá knížka.

Je podivuhodné, jak za příznivých podmínek rostlina horečně pracuje. Ne proto, aby se snad na chvilku poměla dobře, ale aby využila vzácné pohody k svému zabezpečení v dobách méně příznivých. Daří-li se rostlině dobře, pracují se zvýšenou silou všechny údy rostliny; listy vytvářejí více organických látek než rostlina potřebuje. Proto rostlina všechny své přebytky ukládá v celém těle jako zásobu. Ve dřeni, v pletivech kořenů, v lodyze, v pupenech, ve kmeni, všude se ukládá tato zásoba „pro strýčka příhodu“ a pro nečekané životní zkoušky.

Zásobní látky, uložené v rostlinném těle to jsou, které činí rostlinu silnou, schopnou života a odolnou vůči chorobám. Ony jí dávají zvláštní sílu, která někdy odpuzuje škůdce, jindy zajišťuje odolnost vůči mrazům. Jen si vzpomeňte, že i v zimě roku 1940 nejdříve zašly ta ovocné stromy, které předcházejícího léta poskytly velkou úrodu. Jejich zásobní látky byly vyčerpány a proto stromy podlehly v této těžké životní zkoušce. Vzpomeňte jen dále, jak dobře živené stromy rychle zacelily rány, jež jim zasadilo krupobití,jak proti tomu slabé, choré stromy byly krupobitím zničeny. Při záplavách housenek vytvořily dobře živené a proto také silné a zdravé stromy rychle ze svých zásobních látek nové listy, a to někdy i dvakrát po sobě, kdežto stromy trpící podvýživou po podobných požercích proschly a pozvolna zašly.

Mějme tedy na paměti, že rostlina je živý organismus složený z kořenů, lodyhy nebo kmene a větví, listů, plodů a ze zásobních látek. Pěstitel může docílit větších úrod, dovede-li použít zásob uložených v rostlinném těle. Při pěstování lze počítat s jejich silou a možnostmi. Tak například starejme se, aby si strom, jejž hodláme přeroubovat nebo zmladit, vytvořil jich co nejvíce, aby lehce překonal tento velký umělý zásah do svého života. Proto alespoň dva roky před zmlazením neb před přeroubováním půdu okolo stromu co nejlépe obdělávejme a přihnojujme.

Přijdou-li na ovocné stromy Jobovy rány, jsme v té chvíli naprosto bezmoci. Potom je naše pomoc nepatrná. Pravá pomoc ovocným stromům byla ovocnářem vykonána v předcházejících letech. Svědomitou, léta trvající prací se ovocnáře se strom stal silnějším a nyní si pomáhá svými vlastními silami. A jistě si také pomůže.

Úkolem zahrádkáře tedy je soustavná péče k tomu směřující, aby si mohla rostlina vytvořit co nejvíce zásobních látek. Pomůže jí k tomu tím, že dá jejím listům dostatek slunce, půdě přihnojováním a náležitým obděláváním dostatek živných solí, vláhy a vzduchu, že rostlinu ochrání před nepřízní vichrů, pozdních mrazů a před škůdci.

Ovocný stromek, pocházející ze školky s půdou svědomitě obdělávanou, má mnoho zásob. Z těchto tvoří po přesazení první kořeny a na jaře první své listy. Čím více má stromek zásobních látek, tím rychleji a snáze se ujímá. Totéž je u zeleninové sazenice. Silná, mladá sazenička se ujme lépe než sazenice nevyzrálá, zesláblá. Pro zdar přesazování všech rostlin je tedy důležitý nejen kořen, ale také organické sloučeniny, uložené v pletivech celé rostliny.

U všech rostlin jsou to zásobní látky, které umožňují rozmnožování rodu, jsou totiž nezbytnou součástí každého semene.