Každý zahrádkář může získat pěknou zeleninovou sadbu, vyjma celer a rajčata, když si vyhledá ve své zahrádce slunný a chráněný záhon, nejlépe u slunné zdi. Na něm si připraví půdu s množstvím humusu, přimíchá trochu říčního písku, dobře prokypří, uhrabe a vyseje koncem března a v dubnu semeno raného zelí, rané kapusty, raného i pozdního květáku, salátu, cibule, červeného zelí a raných kedlubnů. Na 2,5 g semena zelového se potřebuje čtvereček záhonu 35 cm² velký. Pak je semeno správně naseto. Sadbu musíme vysévat řídce. Chceme přece mít sazeničky silné, nikoliv slabé jako vlásky. Seménko pečlivě rozdělíme a zasypeme přesátou hlínou tak, aby bylo zemí dobře zakryto. Pak prkénkem celou nasetou plochu přitlačíme a pokropíme. Na jmenovku si napíšeme druh a odrůdu, již jsem zde naseli, a den, kdy se tak stalo, a zastrčíme ji k výsevu. Nasetý záhon udržujeme stálým kropením ve vlhku, nikoli v mokru. Klíčící sazeničky na nos přikrýváme pytlem nebo většími papíry, které zatížíme kamením, aby je vítr neodnesl. Chceme-li získat zvláště pěkné sazeničky, tu je přepichujeme, což není nic jiného, než vysazování malých sazeniček na vzdálenost 4 x 4 cm, pěkně do řádků. Sazeničky při přepichování sázíme hluboko, až k děložním lístkům. Takovéto sazeničky jsou silné, drží hlínu na koříncích a dají i o týden dříve úrodu. Při vyrýpávání sazenic jak pro přepichování, tak i pro sázení na záhony, má být hlína řádně provlhčena, aby se udržela na koříncích, a každá sazenička pečlivě prstem neb kolíkem odrýpnuta. Jen tak si uchová své nejcennější kořínky. Prostým vytahováním kořínky zpřetrháme.

Podobně vyséváme květiny a zeleninu k získání sadby do truhlíčků v kuchyni. Zde se to však málokdy podaří, poněvadž ve dne je zde příliš horko a sazeničky se vytáhnou, v noci opět značně chladno a rostlinky chladnou. K tomu ještě nedostatek světla zaviňuje kroucení sazeniček, takže tento způsob výsevu v bytě se nedoporučuje. Lepší sadbu získáme z chráněného záhonu na zahrádce. Výjimkou jsou rajská jablíčka, která v březnu vyséváme do květináčů, jež přiklopíme skleničkou a postavíme poblíž tepla. Jakmile sazeničky vzešly, postavíme květináče k oknu, ale skleničky na nich ponecháme. Skleničky občas jen na chvíli sejmeme, aby se sazeničky otužily a provětraly. Květináče občas pootočíme, aby sazeničky nerostly jedním směrem, za sluncem. Jakmile sazeničky mají tři až čtyři lístky, sázíme je do větších kornoutů, zhotovených z pevnějšího, ale i staršího balícího papíru, do dobré pařeništní půdy. Papírové kornouty ihned po nasázení umístíme do mělkého dřevěného truhlíčku a celý truhlíček necháme v teple, ale blízko světla. Kdo jej dovede přikrýt sklem, získá pěknější sazenice. Pak otáčíme celým truhlíkem, aby sazeničky rostly rovně. Když je teplý slunný den, vynášíme sazeničky před slunnou zeď, chráněnou před větrem a pokropíme je. Jakmile se trochu ochladí, za jednu až dvě hodiny, dáme je opět do teplé místnosti. Po patnáctém květnu vysazujeme důkladně prokořeněné sazenice do zahrady i s papírem, který jen roztrhneme, nestali-li se tak již promočením.

Podobně si vypěstujeme sazenice okurek: papírové kornouty naplníme pařeništní zemí, do každého dáme dvě nebo tři naklíčená okurková semínka špičkou dolů, asi centimetr hluboko. Ošetřujeme je jako rajská jablíčka a pak je vysazujeme na záhon až po první lístky. Obrázek na str. 53 vám to dostatečně osvětlí.

Všechny husté výsevy mají být co nejdříve protrhány, jinak se sazenice vytáhnou, přepadnou a uhnijí, někdy i v jednom dnu. Vysetým a vzklíčeným sazeničkám zelí, kapusty, květáku a kedlubnů jde velmi k duhu pokropení vodou, v níž se na 1 m²  sadby rozpustí 5 g ledku.

Nechť jde o kterýkoliv měsíc, zamyslete se vždy a položte si otázku: Co bych mohl v tomto měsíci vysít nebo vysázet? Jakmile zjistíte, co lze v této době vysít a vysázet, vždy se vám podaří najít kousek místa, kde byste výsev neb sazenice vhodně umístili. Napřed je třeba si uvědomit, co by se mělo dělat a pak lehce najdete způsob, jak to dělat a kde to dělat.

Do útržkového kalendáře si zapíšeme:

Každé tři týdny vysévat na volné kousky a okraje záhonů: ředkvičku a kopr.

Do útržkového kalendáře si zapište:

týdny až do konce července vysévat: Rané kedlubny, rané zelí, ranou kapustu, raný květák, raný hrášek, ranou fazolku, karotku a vodnici.

Koncem července vysít salát. V srpnu vysít salát, vysévat špenát pro podzim.

Až do konce srpna vysazovat rané kedlubny, raný květák, salát, pór, jahody, rané zelí, ranou kapustu a salát.

Od července až do konce září vysévat špenát.

Rané zelí, ranou kapustu, špenát, keřovité fazolky na zeleno, hrášek na lusky, cibuli, někdy salát i rané kedlubny, sejeme a vysazujeme bez mezisadby, nanejvýš vysejeme do nich ředkvičku. Tyto záhony se velmi brzy uvolní. Po nich uvolní záhony raný květák a rané brambory.

Nejdříve se uvolňují záhony po špenátu, ředkvičce, kedlubnech a salátu. Zryjí se, uhrabou a může se sem sázet sadba raných rajských jablíček, nebo pozdní zelí, pozdní kapusta, pozdní květák s mezisadbou raných kedlubnů, podle toho, čeho nejvíce potřebujeme. Můžeme také vysít ještě hrášek.

Pak se uvolňují záhony po raném hrášku, po fazolce. Po pohnojení a porytí záhonů můžeme sázet růžičkovou kapustu, pozdní kedlubny, ale také rané kedlubny jako mezisadbu mezi kedlubny pozdní, i mezi růžičkovou kapustu.

Po sklizni raného zelí, rané kapusty a květáku můžeme vysít špenát pro podzimní sklizeň, vysázet salát a rané kedlubny. Dále v této době (v červnu, červenci a září) vyséváme kopr a ředkvičku, abychom na podzim měli mladou koprovou nať a ředkvičku.

Po raných bramborách a cibuli můžeme vysazovat kedlubny a jahody, vysévat vodnici a špenát. Další možnosti ukazují naše tři obrázky.