Zkušenost ukázala, že je nutno rozdělit zeleninu do tří skupin, podle nároků jednotlivých druhů hnojení.

První skupina jsou ony druhy zeleniny, které vyžadují hnojení dobrou chlévskou mrvou. Všimněte si, že jsou to zeleniny s hojností listů nebo plodů a proto spotřebují mnoho dusíku, který jim dodává čerstvý hnůj, na podzim zarytý do záhonů. Do této skupiny náleží ze zelenin, skýtajících listy: zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, špenát a salát. Ze zelenin skýtajících plody, je to rajské jablíčko, okurky, tykev.

Druhou skupinu tvoří zeleniny kořenové, které čerstvé hnojení vůbec nesnášejí. Jsou to: celer, mrkev, petržel, pastinák, černý kořen, červená řepa, ředkev, cibule, česnek. Když nasázíme tyto zeleniny na záhon, pohnojený čerstvým hnojem, mají skvrnité listy; přitom mrkev, celer a petržel tvoří spoustu postranních kořenů a jen slabý a skvrnitý hlavní kořen, cibule je samá skvrna, neroste a lehce hnije, kořenovou zeleninu sázíme po listové zelenině. To ovšem neznamená, že ji nemusíme vůbec hnojit. Dobrý zemitý kompost a z umělých hnojiv hnojiva draselná a vápno jdou kořenové zelenině velmi k duhu. Celer si libuje, zaléváme-li jej občas, před deštěm velmi zředěnou močůvkou, do které jsme na jednu konev dali slabou hrstku draselné soli neb superfosfátu.

Třetí je skupina rostlin motýlokvětých, z nichž v zahrádce pěstujeme hrášek a fazolky, které půdu obohacují dusíkem. Ani je nehnojíme čerstvým hnojem. Za kompost a trochu vápna jsou také velmi vděčny.

Tyto tři skupiny umožňují pohodlné střídání zelenin. Již v osevním plánu si rozdělíme zahradu na tři části. Na první část nasázíme vše, co vyžaduje hnojení čerstvým hnojem, to je první skupina rostlin. Na druhou část nasázíme a nasejeme rostliny, které nesnesou hnojení čerstvým hnojem, na třetí část vysázíme fazolky a hrách. Tak hnojíme čerstvým hnojem jen jednu část. Další dvě přihnojujeme dobře zhlinovatělým kompostem,s doplňkem umělých hnojiv. Příštím rokem pohnojíme záhony, kde jsme pěstovali luštěniny, a část záhonů, kde rostla kořenová zelenina a nasázíme zde rostliny první skupiny. Na záhony, vyhnojené předloni na podzim, kde vloni rostlo zelí, okurky a jiné rostliny první skupiny, nasejeme nyní zeleninu kořenovou a tam, kde vloni rostla zelenina kořenová, nasejeme luštěniny.

Při promyšlení osevního plánu je tedy třeba hlavně pamatovat na to, aby kořenová zelenina v tomto roce byla dána na záhony nehnojené chlévským ani letos, ani loni na podzim.

Osevní plánek nám dá potom také přehled o postupu práce a můžeme se na každou práci řádně připravit. Do plánku poznamenáme na každý záhon, co a kdy tam nasejeme nebo nasázíme. Současně si poznamenáme, budeme-li po první sklizni pěstovat ještě druhou sklizeň.

I nejmenší zahrádka má mít po záhonku petržele, mrkve, trochu kopru, celeru, česneku, póru, pažitky a rajských jablíček spolu s ředkvičkou. Je-li dostatek místa, nasázíme si ještě salát, hrášek a kedlubny.

Každému zahrádkáři značně ulehčí práci s vypracováním osevního plánku a objednávky tabulka, v níž nalezneme potřebné množství semene a sazenic jednotlivých druhů zelenin, vždy na 10 m². kdo má menší záhon – třeba 5 m² – použije polovičních dávek, na 2,50 m² čtvrtinu dávky a podobně.