Prohlížejíce seménko, činíme tak nejen pro obdiv jeho krás, ale také pro zlepšení svých pěstitelských zásahů. Rozdíl mezi dvěma seménky může být v tvaru, velikosti, v různém zařízení k rozšíření semen. Nás však nejvíce zajímá, jaké rozdíly jsou v zařízení slupky seménka. Slupka nebo obal seménka má v sobě průduchy, jimiž seménko dýchá, i když je ve spícím, zdánlivě suchém stavu, a kterými vtahuje do sebe vláhu, když je vložíme do vlhké, prohřáté půdy. U jednoho seménka je obal měkký s množstvím průduchů, u jiného tvrdý jako kost, s málo průduchy. Tam, kde je obal měkký a mnoho průduchů, vnikne velmi brzy voda ke klíčku a také velmi brzy začíná klíčení. Samozřejmě tam, kde voda ke klíčku vniká pomalu, tam nastává klíčení až po dlouhé době. Prohlédneme-li si dobře obal seménka, můžeme přibližně odhadnout dobu jeho klíčení.

Klíčení však můžeme také urychlit, a to zcela prostě. U semének se silnou a pevnou slupkou tuto slupku buď tlakem roztrhneme, takže trhlinou jde voda ke klíčku, což se dělá ve velkém u seménka vojtěšky, nebo nějakou kyselinou naleptáme, např. octem, nejčastěji dvouprocentní kyselinou solnou. Tak naklíčení petrželového semena, které dosti dlouho klíčí (všimněte si jeho slupky!) urychlíme, když smícháme toto semeno asi s desateronásobným množstvím dřevěných pilin, které namočíme do vody se 2% kyseliny solné a necháme na teplém místě přes noc nabobtnat a druhý den vysejeme i s pilinami na záhon. Rovněž tak urychlíme i klíčení u mrkve. Klíčení okurek urychlíme, když semena vložíme mezi dva hadry navlhčené ve zředěném octě a dáme je k teplu. Ovšem při nakličování semen musíme dbát, abychom seménka ihned, jakmile se klíček ukazuje vyseli. Delší klíčky se obyčejně zlámou. Semena některých palem, která jinak klíčí i dva roky, vzklíčí velmi brzy, když se jejich pevná slupka pozorně napiluje pilníkem.

Některé druhy semen mají podivuhodnou zvláštnost. Musí ležet určitý dnů přes zimu v půdě a teprve potom vzklíčí. To je u ovocných jader, u ořechů i švestek. Tato jejich zimní „čekatelská“ doba je 80 až 90 dnů. Toto semeno, vyseté na jaře leží v půdě do příštího jara a pak teprve vzklíčí. Ovocná jádra se vysévají proto na podzim. Výsevu semen do vlhkého písku v nádobě říkáme stratifikování.

Důležité je, abychom u každého druhu semen  měli jistotu, že vzklíčí. Semena si udržují klíčivost po různou dobu. Některá rok, jiná dva, některá i šest roků (např. špenát). Na udržení klíčivosti má velký vliv uložení semen. Toto místo musí býti suché, vzdušné (semena dýchají) a chladné. Ve vlhku semena ztrácí klíčivost. Nejdříve.

Klíčivost semen si vyzkoušíme klíčidlem. Buď určitý počet semének dáme mezi dva vlhké hadříky nebo mezi vlhké sací papíry blízko tepla, nebo si klíčidlo zhotovíme takto: Do nádoby s vodou postavíme špalíček tak, aby vyčníval z vody. Špalíček potáhneme sacím papírem, který ponoříme jeho konci do vody. Na špalíček potažený sacím papírem položíme určitý počet zrníček, nejlépe do řádků  a pokryjeme sklenicí, pod níž se samovolně udržuje teplo i vlhký vzduch. Pak spočítáme vzklíčená seménka a podle toho určíme procento klíčivosti.

Pozorujete, jak vám rychle vyklíčí některé druhy zeleniny. Nejrychleji vyklíčí ředkvička – za 4 až 5 dnů; semena kapusty. Kedlubnů a zelí – za 6 až 9 dnů, salát za 10 až 14 dnů, okurky a rajčata za  6 až 10 dnů, mrkev za 12 až 18 dnů, petržel, pór a celer za 18 až 22 dnů.