Ve kterých ročních dobách se mají vysévat odrůdy rané zeleniny

admin — Sun, 26 Aug 2012 15:53:46 +0000

Jen z neznalosti života zeleninových rostlin a z nedostatku odvahy k zahrádkářským pokusům se domnívá mnoho zahrádkářů, že rané odrůdy zeleniny je možno sít jen záhy na jaře, a v létě že se již sázejí jen pozdní odrůdy.Je dobře si uvědomit, že rané zelí se proto takto nazývá, poněvadž svou hlávku utvoří velmi brzy, při dobrém ošetřování od doby výsevu do sklizně asi za dva a půl měsíce. Vysázíte-li rané zelí v dubnu, sklidíte je v červnu, sklidíte je v srpnu, vysadíte-li je v srpnu, sklidíte je v říjnu. Totéž platí o raných kedlubnech,květáku a kapustě. Rané zelí je chutné; i na kyselo uložené do sudů má touž trvanlivost jako pozdní zelí. Má jen menší hlávky a jeho nevýhodou je, že v teple po silnějších deštích v létě praská (jenom hotové hlávky). Při hustší výsadbě jsou hlávky raného zelí menší, ale je jich zase více na záhoně.Pro druhé osázení záhonů často používáme raných zeleninových odrůd, které vysazujeme od června až do srpna.

Mrkev karotka si též zaslouží zvláštní zmínky. Je sladká a nejchutnější i nejzdravější, když je čerstvá. Není ani příliš malá, ani velká. I ten kdo nemá nijak zvlášť dobré zuby, pochutná si na mladé karotce pěkného válečkovitého nebo ředkvičkovitého tvaru. V karotce je množství cukru i vitamínů a jejich šťávy působí blahodárně na zažívací orgány. Pozorujte jen děti, jak jim září oči, když si mohou v zahrádce vytrhnout a schrupnout čerstvou karotku!

Při pěstování mrkve je třeba rozeznávat dva účely. Vysáváme jí, abychom získali velké kořeny pro zimní potřebu. Tu volíme buď odrůdy větších rozměrů, jako Perfektion, St. Valery, nebo mrkev kuchyňskou – jako moravský válec nebo Brunšvickou, Hanácký obr. Vyséváme ji brzy, řídce a ještě ji protrháváme. Sklízíme ji až na podzim a ukládáme do písku do sklepa.

Pěstování pravé karotky je určeno výhradně k získání mladých mrkviček, k okamžité potřebě kuchyně a k jídlu za syrova. K těmto výsevům používáme odrůd rychle rostoucích, krásného, byť i ne velkého tvaru, lákavé, nejlépe živě červené barvy, a typů, které netvoří postranních kořenů. Řídký výsev se brzy protrhá. I po protrhání může však být v řádku více mrkví, poněvadž jakmile se jen trochu vyvinou, již vytrháváme větší mrkvičky pro kuchyň a pro děti. K těmto účelům jsou vhodné tyto odrůdy: pařížská karotka, s tvarem podobným ředkvi, Chantenay a ideální Nantská karotka. Záhon mrkve pro letní potřebu může býti sklizen ve třech měsících po výsevu a opět se může na jiný záhon vysít karotka v červnu, v červenci, v srpnu a ještě doroste pro potřebu kuchyně. Zajímavé je, že v červenci a v srpnu klíčí karotka mnohem rychleji než v dubnu a květnu. Nezapomínejte pří svém osevním plánu na několik sklizní mrkve!

Raný hrášek je nízký. Je to De Grace a Zázrak Ameriky. Čím lepší půda, tím dříve dozrává, což platí o všech raných zeleninách. U odrůdy De Grace se mohou jísti celé lusky, poněvadž nemají vláken (cukrový hrášek). Z fazolek pro brzkou sklizeň je vhodná odrůda Triumf a Císař Vilém. Rané fazolky i raný hrášek na lusky dají nejméně dvě sklizně do roka.

V zahrádce má být stále něco na zub

admin — Sun, 26 Aug 2012 15:30:14 +0000

Čerstvá pochoutka je v zahrádce vždy vítaná a láká zvláště děti. Čerstvé ovoce a plody nebo kořeny zeleniny jsou bohaté vitaminy a proto jsou zdravé. I nejmenší zahrádka při určitých zahrádkářských zkušenostech může poskytnout neuvěřitelné množství darů. Ředkvička může být po celé léto, pamatujeme-li jen každých čtrnáct dnů na výsev. Kdo si zvykne jíst rajská jablíčka, ani netuší, jak posloužil svému zdraví. V ústavu v Kelči u Hranic, podle zprávy dr. Bělohrádka a doc. Dr. Popka z Brna, živili děti zralými syrovými rajskými jablíčky, která měla velký vliv na jejich mozkovou činnost. Mrkvička vytržená přímo ze záhonu a pečlivě omytá má v sobě značné množství cukru a vzácných léčivých šťáv, které mimo jiné zbavují děti hlístů. Velkolepé jahody jsou známou pochoutkou a při neobyčejné úrodnosti těchto jahod nemusí být o tuto pochoutku nikdy nouze. Hrášek cukrový se může pojídat i s lusky, dřeňový skýtá zdravé a chutné jídlo. Kedlubny (brukve), jsou-li dobře zalévány, jsou křehké a chutné. Měli bychom si zvyknout jísti je syrové, abychom zužitkovali plně bohatství jejich šťáv i vzácných organických látek, které tělo nejraději přijímá v syrovém stavu, jak je „uvařilo“ sluníčko v listech. Veďme zvláště děti k hojnému pojídání brukví i každé jiné syrové zeleniny. Všimněte si jen, s jakou chutí hodnou závidění je pojídají. Dobře zralý mák byl vždy pochoutkou dětí. Má v sobě hojnost lahodného oleje, a děti nikdy se ho tolik nenajedí, aby jim uškodil. Vysévejte proto i něco máku. Slunečnice dávají také tuk, právě tak lískové oříšky, které na keřích množených z odkopů rodí velmi brzy. Z keřů nejdříve rodí maliny a ostružiny. V každé zahrádce se pro ně najde místo, a to s nejlepší půdou. Pak dají malin, až to udivuje, a to některé i dvakrát do roka. Keře bobulovin, angreštů i rybízů, rodí již druhým rokem po vysázení. Děti jsou po rybízu i angreštu vždy hladovy, tuší zcela instinktivně, že ve všech těchto syrových a přece tak chutných plodech je vše, co potřebují k rozvoji svých rychle rostoucích těl.

Není téměř zahrádky, aby zde nenalezl místa keř vinné révy. U zdi neb na slunném místě u cesty poskytne dospělá vinná réva i desítky kilogramů hroznů. To stojí za tu trochu námahy s ovládnutím řezu a způsobu ošetření vinné révy. V zahrádkách se neprávem zapomíná na vzácnou růži, která skýtá velké jedlé šípky, na nenáročnou Rosu rugosu, kterou dodá každý větší školkařský závod. Je výhodná na živý plod, její květy jsou okrasou, husté olistění a trny tvoří neproniknutelnou ohradu. Rodí velké šípky, jejich jádra nemají chloupků a skýtají velmi lahodnou léčivou dužninu, která se může jísti přímo z keře; i na protlak a marmeládu je neocenitelná. Velmi brzy poskytnou plody keře višní, štěpovaných na mahalebce, pak jabloně na podnoži EM IX, Skleněné žluté, James Grieve, Croncelské, Zlatá zimní parména. Coxova oranžová reneta, jestliže jsme nelitovali nákladu a připravili jim půdu co nejlépe a zajistili jim dostatek slunce. Z hrušní brzy rodí Clappova máslovka a Williamsova čáslavka.

Nezapomeňte tedy při zakládání zahrádky ani později při osevních plánech, aby v zahrádce bylo vždy něco na zub.

Zahrádkáři » hrášek

Ve kterých ročních dobách se mají vysévat odrůdy rané zeleniny

V zahrádce má být stále něco na zub